Pro Svobodu, jež absolvoval v roce 1983 na AVU v ateliéru docenta Čepeláka obor grafika, ovšem celoživotně se věnuje především malbě, je příznačný imaginativní surrealismus. Témata, jež si vybíral a pocházejí z přírody, případně jeho figurativní malby a autoportréty, ovšem působí přímočarým až strohým stylem, který přesto dává divákovi značný prostor pro představivost. Díla z období konce a přelomu tisíciletí i v konfrontaci s novou tvorbou Svobody působí svěže a hloubkou sdělení stále přitahují pozornost. Část výstavy z posledních let, která početně převažuje, pak ukazuje přechod umělce k větší mystičnosti, nabízí díla kde bádá po smyslu života, i taková která vznikla spontáně jako odraz jeho momentální nálady. Všechna díla pak charakterizuje schopnost diváka přitahnout jemnou silou a nehchat jej vytvářet si vlastní snový příběh. Jedná se o prodejní výstavu, kromě několika děl zapůjčených ze soukromých sbírek.
Součástí výstavy Pozdní sběr je rovněž souhrn přibližně 15 děl Svobodových souputníků, kterou sám také kurátoruje. Jakožto zakládající člen Linhartovy nadace připravil výběr známých výtvarníků, jež spojuje právě činnost a podpora nadace, která od svého založení v roce 1987 podpořila stovky umělců různých oborů, a během své téměř 35leté existence u nás úspěšně spoluutvářela kulturní a společenské prostředí. K vidění tak budou obrazy, grafiky, fotky i plastiky například Jardy Mayera, Oto Plachta, Margity Titlové, Petra Králíka, Lenky Zvěřinové, Šárky Bukovské, Tomáše Kudely, Aleny Baldové, Renaty Drahokoupilové, Pavla Nováka, Petra Vaněčka, Martina Mainera a několika dalších výtvarníků.
O Zdeňku F. Svobodovi
Narodil se 1. 8. 1952 v Nymburce jako syn učitele Jaroslava Svobody a účetní Elišky Svobodové se kterými vyrůstal v Křinci. Do Prahy odešel v roce 1971 studovat střední uměleckou školu Václava Hollara obor propagační výtvarnictví a následovala studia na AVU – obor grafika, kde v roce 1983 absolvoval v ateliéru docenta Čepeláka. Grafice se ovšem Svoboda věnoval pouze okrajově, v jeho tvorbě převažuje malba. Témata pro svá většinou velkoformátová díla hledal dříve spíš v okolním prostředí a v přírodě, ale přitom jeho obrazy působí na diváka silným duchovním poselstvím. Významná část jeho tvorby obsahuje autoportréty a figurativní malby. Současná díla jsou charakteristická přiklonem k mysticismu a jednoznačnějšímu hledání smyslu lidské existence.
Výběr z výstav: 1985 divadlo Rubín, 1987 KD Zahradní město, 1988 galerie Kobylisy – z této výstavy pochází první dílo zakoupené do sbírky Linhartovy nadace zásadní obraz Dvojčata, 1990 ÚLUV Česká alternativa, 1991 Pod Stalinem kultovní Totalitní zóna – dosud je možné nalézt v místě zbytky ze Svobodovi malby na stěně v podzemí, 1992 ROXY, Malostranská beseda Pod vlivem paměti, San Francisco – vyjmečná výstava Svobodových grafik, 1998 Školská 28 – současný Tibet Open House – prostor provozovaný LN, 2004 rezidenční ateliér LN Dolní Počernice, 2006 Peruc, 2013 NoD
O Linhartově nadaci
Linhartova nadace byla založena v roce 1987 a jejím posláním je vytvářet a podporovat projekty, které pomáhají rozvíjet názorové, společenské a umělecké vyjádření současné generace. Nadace svými projekty vytváří prostředí pro tvůrčí práci a setkávání umělců a mladých lidí a zpřístupňuje umění široké veřejnosti. Kromě podpory umělců samotných se nadace zaměřuje i na podporu začínajících pracovníků v kultuře a rozvoj arts managementu a oborů příbuzných. V roce 1992 iniciovala vznik dnes již legendárního klubu Roxy a později také Experimentálního prostoru NoD, Komunikačního prostoru TOH Školská 28 a komunitního a galerijního prostoru Open, pozděj NGO DEI Letohradská 10.
V současné době se nadace zabývá především realizací projektů v oblasti výtvarného umění a intenzivně se věnuje práci s vlastní nadační sbírkou – rozšiřuje ji a zajišťuje kurátorskou a galerijní činnost podporující rozvoj jejího uměleckého dosahu. Hlavní linkou aktivit Linhartovy nadace je mezigenerační propojování umělců a umožňování setkávání a vzájemné inspirace již zavedených významných umělců a začínající mladé generace.
