Navigace

Zpravodaj berlínský stážistky – vychází prvotina grafičky a ilustrátorky Alžběty Dvořákové

5. 11. 2024
Ilona Mach

ČR: Vroce 2022 odjela do Berlína na stáž, aby se vzdělávala ve svém oboru. Sotva se přes covidová opatření přehoupla do německé metropole, nastoupila do grafického studia, poznávala město, a dokonce vyrazila na kole k moři. Seznámila se smístními umělci, hudebníky i přistěhovalci, objevovala zajímavá místa, a nakonec o tom vydala knihu. Řeč je o ilustrátorce, grafické designerce a autorce Alžbětě Dvořákové. Ta vtěchto dnech vydává svou prvotinu – Zpravodaj berlínský stážistky.

„Když jsem někdy v únoru 2022 rozepsala první e-mail domů, rozhodně mě v tu chvíli nenapadlo, že píšu základ svý magisterský práce, natož svý prvotiny. Vybavuju si, jak jsem se po skončení stáže houpala v mořským kajaku a přemítala nad všema těma srdečnýma reakcema od původních adresátů, kteří mě přesvědčovali, ať ty zprávy shromáždím do knižní podoby, že prý by moje vyprávění mohlo zajímat i další čtenáře. Nechtělo se mi tomu moc věřit, ale uvědomovala jsem si, že jen co přijedu zpátky do ateliéru, zeptají se mě vedoucí, jestli už mám vymyšlené téma diplomky. No co, udělám ilustrovanou knížku z Erasmu. Však to už se mi osvědčilo i na bakalářku. A když Zpravodaj přesvědčil i porotu soutěže Book in Progress, bylo vymalováno,“ shrnuje Alžběta Dvořáková cestu k vydání své knižní prvotiny.

Devět e-mailů svým známým v Česku, množství rozmanitě zpracovaných ilustrací, krátkých postřehů a vzpomínek tvoří unikátní útvar – kompilát cestovního deníku, průvodce městem i osobitou reportáž – záznam o bezmála čtyřměsíčním pobytu. Zpravodaj berlínský stážistky vás provede cestou studentky ústecké Fakulty umění a designu (FUD) od prvních nepopulárních, ale nutných administrativních kroků, přes hledání bydlení, seznamování s kolegy a prací ve studiu, poznávání nových míst i lidí, až po cestu zpět do Čech.

Knížka s podtitulem „you’ll never know if you never go“ (nikdy to nezjistíš, když nevyrazíš – pzn. redakce) má atmosféru města, které dlouhá léta dělila betonová zeď, ale i kosmopolitní metropole. Najdete v ní ozvěny místní hudební scény a inspirativní kukátko do světa umělecké komunity, je v ní ale i všední život nahlížený skrze každodenní cesty do práce, meetingy s kolegy, povinné home officy, rodinné návštěvy nebo první válečnou vlnu z Ukrajiny.

Dvořáková se po obhájení magisterské práce se Zpravodajem berlínský stážistky přihlásila do soutěže Book in Progress, která podporuje autory, kreativitu v oblasti vydávání knih a nezávislé knižní projekty. Autorům, kteří mají knihu ve stádiu rozpracovaní, nabízí mimořádnou možnost. Se svým připravovaným projektem soutěží o papír a tisk knihy zdarma. Alžběta Dvořáková v této výzvě obstála. Z téměř osmdesátky účastníků byla odbornou porotou vybrána mezi postupující a umístila se na skvělém 2. místě. Obdržela tak paletu papíru Pergraphica o hmotnosti 0,5 tuny od generálního partnera soutěže, společnosti Mondi Group.

„První vydání vyšlo jako limitovaná bibliofilská edice o 22 kusech, ručně vázaných, se švýcarskou vazbou a z poloviny tištěných speciální technikou na risu. Druhé vydání o 500 kusech je výrazně dostupnější, z velké části díky materiální podpoře soutěže Book in Progress, která mi poskytla veškerý papír zdarma. Tiskárna Indigoprint se pak postará o kvalitní ofsetový tisk a vazbu, kterou jsme vybrali tak, aby byla praktická pro prohlížení celostránkových ilustrací. Těch je ve Zpravodaji totiž o trochu víc než textu,“ popisuje rozdíl mezi limitovaným studentským a novým vydáním Zpravodaje autorka.

Nové vydání Zpravodaje si produkuje Dvořáková sama. Novou zkušenost popisuje takto:

„Při tvorbě autorské knihy, která byla mou magisterskou prací, jsem byla ohraničená pouze možnostmi fakulty a vlastní představivostí. Mohla jsem se ponořit do knižní tvorby, řešit každý detail a v bezpečí instituce se posouvat od první konzultace až k obhajobě. Účast na různých výstavách a soutěžích byla pro mě obdobím, kdy jsem získala podporu a sebevědomí k vydání knihy ve vlastním nákladu. Najednou jsem stála sama a řešila celý proces výroby, zasíťování, marketingu, distribuce, prodeje atd. Naštěstí člověk není nikdy sám, když se umí zeptat, poradit a spřáhnout se správnými lidmi, nadšenými pro věc.“

Alžběta Dvořáková (narozena 1998, Jičín)

Bakalářské studium absolvovala na Univerzitě Hradec Králové, obor Grafická tvorba – Multimédia (Bc.) a Fakultu umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, obor Vizuální design, kde získala titul MgA. Aktuálně pracuje jako grafická designérka v českém startupu Knihobot a věnuje se i vlastním projektům. S její prací se také můžete setkat pravidelně v rámci výstavního projektu Grafika roku, při poslechu Audioknih Radia Wave, jejichž vizuální identitu navrhla právě Dvořáková nebo živě skrze okénko portrétomatu, autorské mašiny na portréty. Hraje také na saxofon v kapele Bar’s Brothers.

Aktuálně uvažuje o tom, že se po vydání Zpravodaje berlínský stážistky pustí do zveřejnění ještě jednoho knižního projektu. Jde o její bakalářskou práci – Slovníczek, ilustrovaný pseudoslovník česko-polských záludných slov. Při editaci Zpravodaje Katkou Šlaufovou totiž vznikl nápad, že by mohli ještě s pár takovými lingvisticko-vizuálními nadšenci dát do kupy malý slovanský sborník. Ale zatím je to tajný.

Anotace knihy

Kebab, nebo opera? Co zažít ve čtvrti bohémů, studentů a Turků? Na kolik Bratwurstů si holka z „východu“ vydělá buskováním? Můžu smíchat tmavou várku se světlou? A kde na to všechno vzít po práci energii? Ilustrovanou autorskou reportáží, oscilující mezi cestopisem, almanachem dopisů a sbírkou humorných povídek, dávám nahlédnout do běhu (krom)obyčejných dní jedný grafičky na stáži. S očima dokořán, cykloplínou v pohotovosti a pusou pootevřenou do maloměstskýho údivu vyprávím autentický příběh, mnohovrstevnatý jako stěny berlínských ulic. S ambicí čtenářstvu přinést inspiraci, dodat kuráž k překročení vlastních hranic, nebo alespoň zkrátit cestu vlakem.

Z recenze Anežky Šrejberové:

„Ze všeho nejvíc je tato kniha průhledem do světa svobodné umělkyně. Lidským způsobem podané zážitky dávají pocit sounáležitosti, až si člověk říká, že snad v tom Berlíně byl na stáži taky. Pronikáte do kanceláře grafického studia, na jam sessions s poláky, na risografový workshop… Skoro mě až mrzí, že korespondence nebyla zasílána i mně.“

www.alzbjeta.com / instagram – @_alzbjeta_

Sdílejte
Check icon Error icon