Pražský Clam-Gallasův palác (1714–1719) se řadí k nejvýznamnějším architektonickým památkám na území České republiky. Je skvělou ukázkou vrcholně barokní okázalosti, bohatství a vysokých životních nároků tehdejší aristokracie. Patřil k významným společenským centrům Prahy, koncertovali v něm Ludwig van Beethoven a možná i Wolfgang Amadeus Mozart. Na stěnách visela díla Karla Škréty, Petra Brandla a dalších velikánů.
Rozlehlý stavební celek na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí v Praze 1 je tvořený v základě čtyřkřídlým barokním objektem kolem centrálního čtvercového nádvoří. K němu je připojen vstupní věžovitý rizalit, schodištní věž a východní křídlo při zadních traktech domů, tvořících západní frontu Malého náměstí. Palácová plocha zahrnuje ještě tři menší dvory a nárožní zahradu. Monumentální vnější i vnitřní podoba paláce jsou dílem výstavby objektu v druhém a třetím decenniu 18. století a dalších úprav na konci 18. a v 19. století.
Rozsáhlá rekonstrukce paláce trvala čtyři roky a vyšla hlavní město zhruba na půl miliardy korun. Palác má nyní novou fasádu a část podlah, zrestaurované jsou interiérové malby, ozdoby na stěnách a další. Odborné práce vedl architekt Petr Malinský ve spolupráci s Janem Malouškem z Národního památkového ústavu a předními restaurátory – vše s cílem zachovat co největší množství původních prvků. Při rekonstrukci byly objeveny zamalované fresky, ale i gotické sklepy předchozích domů a podařilo se také zpřesnit dataci některých stavebních úprav paláce. Například pod látkovými tapetami byly dodnes zachovány noviny z roku 1856. Architektem rekonstrukce byl Petr Malínský.
Výstava je připravená autorským týmem ve složení: Martin Kummholz, Pavla Státníková a grafik Jiří Sušanka.
