<p>ŽLUTICE/PRAHA: Původní divadelní hra Jaromíra Břehového napsaná pro ochotnický divadelní soubor ve Žluticích, jemuž je autor režisérem, spatřila po svém domovském uvedení světlo světa i na profesionální scéně. Uvedlo ji pražské Divadlo Pavla Trávníčka.</p> <p>Sotva třítisícové městečko Žlutice na Karlovarsku je mj. známé tím, že se zde konají tradiční přehlídky venkovských divadelních souborů Karlovarského kraje, jejichž spolupořadatelem je místní soubor Žlutičan. Soubor je to nejméně v jednom výjimečný, a sice tím, že má ve svém čele režiséra, který je současně dramatickým autorem píšícím hry pro svůj soubor takříkajíc na tělo. Je jím Jaromír Břehový.</p> <p> Břehového Sborovna nezůstala v převodu na profesionální scénu osamocena. Pavel Trávníček převzal pro své divadlo i další Břehového komedii s názvem Otylka. Obě inscenace jsou v repertoáru Divadla Pavla Trávníčka podnes.</p> <p> Původní komedie Jaromíra Břehového je nemilosrdným obrazem naší společnosti, který nejen pobaví, ale přinutí diváka k zamyšlení, v čem to vlastně žijeme. Zavede nás do školní sborovny v odborném zemědělském učilišti, kde se učitelé snaží zvládnout naprosto nezvladatelné žáky. Ovšem ani učitelský sbor není ideální. Padly také všechny morální a etické hodnoty. Žák Pivoňka a jeho finančně silní rodiče školu téměř rozvrátí. Autorovo varování zní: Pozor! Pivoňků bude čím dál víc. Hrají: Pavel Trávníček, Luboš Xaver Veselý/ Zdeněk Havlas, Petra Jindrová, Uršula Kluková, Kateřina Kornová, Hana Tunová, Monika Fialková.</p> <p> Zdá se, že komedie Jaromíra Břehového jsou přenositelné i mimo scénu, pro kterou vznikly. Svědčí o tom mj. i recenze na pražskou premiéru Sborovny: “Principál vlastního zájezdového divadla Pavel Trávníček příjemně překvapil! Nová hra Sborovna od Jaromíra Břehového měla premiéru v břevnovském Divadle Na Marjánce a diváci řvali smíchy! Ty tam jsou doby, kdy z kusů Trávníčkova souborů utíkali diváci o přestávce s pocitem totálního zmaru a trapnosti. Veselohra z prostředí současného zemědělského učiliště o radostech a slastech učitelů i učňů tentokrát ale zabodovala.“</p> <p> Je třeba poznamenat, že se nejedná o ojedinělý příklad toho, kdy profesionální divadlo převzalo hru, která vznikla na půdě amatérského divadla. Za všechny další jmenujme hru Kazimíra Lupince a Sonyi Štemberové Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka, kterou uvedlo po amatérském souboru V.A.D. Kladno pražské divadlo ABC a po něm i další profesionální scény. Dalším příkladem je hra Reného Levínského Ještě žiju s plácačkou, věšákem a čepicí uvedená původně spojenými soubory Nejhodnější medvídci Hradec Králové a Divadlo na tahu Praha, která se krom uvedení na scéně pražského Divadla v Dlouhé dočkala i filmového zpracování. Patrně nejkurióznějším převzetím hry z amatérského jeviště na profesionální scénu bylo uvedení hry Martina Františáka a členů souboru z Karolinky s lapidárním názvem Doma na jevišti pražského Národního divadla.</p> <p> Sborovnu Jaromíra Břehového v nastudování Divadla Pavla Trávníčka lze spatřit 25. října 2011 v Divadle v Horních Počernicích. Další uvedení jsou avizována zde
