<p>ZLÍN: Podzimně barevným dvoudenním programem oslaví Městské divadlo Zlín ve dnech 10. a 11. listopadu 45. výročí fungování souboru v budově na křižovatce tř. T. Bati a Dlouhé ulice.</p> <p>V sobotu od 14 hodin se bude konat Drakiáda s osobnostmi divadla na Kocandě na Jižních svazích (na konečné trolejbusů č. 6 a 8). Pro tuto příležitost vznikl v dílnách divadla i usměvavý narozeninový drak. Chybět nebude ani sladké narozeninové překvapení, kterého bude dost pro všechny!<br />
V neděli v 19 hodin budeme pokračovat v oslavách na koncertě světově uznávaného jazzového kytaristy Rudyho Linky s jeho newyorskou kapelou v Dílně 9472. Rudy Linka byl v září Lidovými novinami označen jako jeden z pětatřiceti Čechů, kteří dobyli svět. V divadelním klubu představí od 19 hodin skladby ze svého nového alba Re:connect.<br />
Rudy Linka pochází z Prahy, ale od roku 1985 žije v USA. Od roku 2005 v České republice každoročně organizuje jazzový festival Bohemia Jazz Fest, jehož je prezidentem.</p> <p>Nová budova zlínského divadla – ohlédnutí do minulosti<br />
O stavbě divadla ve Zlíně se poprvé začalo reálně jednat v roce 1937. Mělo být součástí dalekosáhlých baťovských plánů na architektonický a kulturní rozvoj města a snah o vybudování tzv. „Druhé Florencie“. Do té doby ve Zlíně hostovaly divadelní soubory především v prostorách Velkého kina. Uvažovalo se o stavbě divadelní budovy s kapacitou 1200 až 2000 osob v prostorách za Velkým kinem a hotelem Moskva. Ale slibně se rozvíjející přípravy výstavby velkoryse pojaté divadelní provozovny překazily pomnichovské události a následná okupace.</p> <p>Další snahy o zřízení stálého divadelního souboru, které se objevily bezprostředně po osvobození, vyvrcholily 14. srpna 1946 založením profesionální divadelní scény pod názvem Divadlo pracujících, které se stalo součástí n.p. Baťa, jako jeho kulturní zařízení. Stálá scéna byla slavnostně otevřena 17. září 1946 v budově adaptovaného Komorního kina (dnešní Malá scéna) inscenací Drdových Hrátek s čertem. Tak začalo dvacet jedna let provizoria ve zcela nevyhovujících podmínkách. Hlediště mělo 450 sedadel, jeviště nebylo dlouhá léta vytápěné. Administrativní a technické provozy byly umístěny mimo tento objekt. </p> <p>Již od počátku byla situace ve staré budově neúnosná. V roce 1956 se dokonce zjistilo, že divadelní budova nemá úřední povolení k hraní profesionálního divadla. Další divadelní provoz nebyl povolen, a tak se až do otevření nové budovy hrálo v Komorním kině s vědomím všech provozovatelů „načerno“. Za této situace se konečně v roce 1957 rozhodl tehdejší Krajský národní výbor v Gottwaldově vypsat celostátní anonymní soutěž na projekt činoherního divadla. Z 57 došlých návrhů zvítězilo řešení architektů Miroslava a Karla Řepových, které bylo zpracováno akademickým architektem Františkem Rozhonem.</p> <p>Výstavba začala v roce 1960, avšak brzy do ní neblaze zasáhla řada vnějších vlivů. Zrušení gottwaldovského kraje znamenalo, že by Brno jako centrum Jihomoravského kraje realizovalo v jednom období dvě divadla. Přednost dostalo Státní divadlo v Brně. V březnu 1962 se komise z Prahy dokonce rozhodla celou stavbu zastavit. Naštěstí oficiální písemný zákaz přišel teprve v květnu a právě tyto dva měsíce postačily pracovníkům Pozemních staveb k tomu, aby vyhnali stavbu až do druhého patra. Když se pak komise přijela znovu na stavbu podívat, nevěřila svým očím a nezbylo jí nic jiného, než dostavbu povolit.</p> <p>Na svou dobu zcela ojedinělý divadelní komplex byl dokončen v roce 1967. Jde o první činoherní budovu postavenou na území ČSR po roce 1918, jejíž vybavení patřilo v roce otevření k nejmodernějším, a rozměry jeviště i hlediště k největším u nás. Soubor Divadla pracujících zahájil v nové budově svou činnost 11. listopadu 1967.</p>
