Vypovídá o lidech, kteří se postavili se ctí proti fašismu, a následný zločinný komunistický režim je v nejlepším případě vyhnal do exilu, v horším na desítky let zavřel do koncentračních táborů, uranových dolů či věznic, v nejhorším případě popravil. Tito národní hrdinové, kterým by měla být v té době spíš vzdána úcta, za to že nasadili svůj život a obětovali své rodiny v boji proti fašismu, v novém represivním režimu dopadli tak, jak dopadli.
Řada obyvatel Československa byla perzekvována jak v období protektorátu, tak po roce 1948. Jednalo se nejenom o elity (inteligenci, vědce, umělce, členy církví), ale i o „obyčejné“ osoby (zemědělce, dělníky apod.), které se postavily proti fašistickému či komunistickému režimu, nebo pro ně byly hrozbou. V průběhu 20. století prošly tisíce občanů, pocházejících z různých společenských vrstev, dvojím typem perzekuce: jednak během druhé světové války, jednak po jejím skončení v čase komunistické diktatury. Zatímco v období let 1939–1945 šlo o pronásledování nacistickou okupační mocí na území Protektorátu Čechy a Morava, po roce 1945 byli tito lidé často vystaveni z politických či třídních důvodů perzekuci ze strany představitelů vlastního státu, který v roce 1945 pomáhali obnovit.
Jejich osudům, ale i mechanismům perzekucí a různým formám vyloučení ze společnosti se věnovala odborná konference, která navázala na stejnojmennou výstavu konanou v Brně, jejímiž autory jsou manželé Jan a Sabina Kratochvílovi z Muzea českého a slovenského exilu a emigrace 20. století v Brně.
Zdroj: Mgr. Jana Schlesingerová, http://www.muzeumhry.cz/
