Zeptali jsme se

předsedy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS)  Mgr. Petra Sedláčka. Ten se účastní přípravy nového památkového zákona v pracovní skupině vytvořené ministerstvem kultury:

1) Co zásadního by měla novela památkového zákona postihnout?

Hned v úvodu je třeba říct, že nyní  se nejedná o novele stávajícího zákona, ale o zákon zcela nový. Nově by v něm měly být  definovány také základní pojmy, které dosud definovány nejsou a také přesněji specifikovány kompetence, povinnosti i práva všech, kteří se na procesu ochrany památek účastní. Nelze vypíchnout jednu či pět věcí, neměla by to být žádná kulturní revoluce, ale chceme ze stávající praxe převzít to dobré a fungující a doplnit tak, aby památková péče byla jasná, účinná a vymahatelná.

2) Jak si představujete optimální rozdělení pravomocí, resp. kdo by měl mít „poslední slovo“ v rozhodování o památkách?

Panuje shoda na tom, že konečné slovo má mít úředník, který musí své rozhodnutí postavit na věrohodném zjištění všech podstatných skutečností. Tento úředník bude muset skloubit požadavky různých odborníků, jejichž zájmy mohou z pochopitelných důvodů být někdy rozdílné (např. pozice restaurátora, architekta, hygienika, bezpečnostního a protipožárního technika apod.) Musí také platit, že státní správa je vykonávána jednoznačně v souladu se správním řádem a není možné nebrat ohledy na oprávněné požadavky vlastníků památek.

3) Pokud se změní kompetence NPÚ, tak jak?

Kompetence NPÚ by se neměla měnit nijak zásadně. Upřesněním procesů, kterých se NPÚ účastní by však mělo dojít k tomu, že bude více času na odbornou památkářskou práci u objektů, které si tuto zvýšenou péči zaslouží a ubude zbytečná a formální práce tam, kde to nutné není.

4) Jste zastáncem myšlenky, aby památková péče byla deklarována jako veřejný zájem, což mimo jiné znamená nadřadit ochranu památek nad vlastnické zájmy?

Toto je velmi diskutovaná otázka. Já osobně jsem toho názoru, že takto definovaný veřejný zájem může být nadřazen vlastnickému právu, ale pouze ve velmi výjimečných případech a s jasně definovanými kompenzacemi. Může dojít i k nucenému výkupu, může být uplatněno obecné přednostní právo státu na koupi památky, ale vždy musí stát převzít veškerou zodpovědnost za řádné vypořádání s vlastníkem a následnou péči o památku.

5) Předpokládáte, že by do správních řízení mohl zasahovat občanský sektor? V případě, že ano, tak jakým způsobem.

Už jsem uvedl výše, že veškerá jednání musí podléhat správnímu řádu a ten obecně řeší i problematiku účastníků řízení. Speciální práva nebo naopak omezení nepředpokládám. Samozřejmě i při podřízení správnímu řádu mohou být definovány speciální případy např. při řešení havarijních situací, při hrozbě způsobení nezvratných škod apod.

6) V tisku jste se zmínil o tom, že zvažujete vznik funkce autorizovaného památkáře. Můžete osvětlit jaké by měl mít kompetence a hlavně do jaké rozhodovací struktury by patřil?

To je v tuto chvíli už bezpředmětné. V pracovní komisi bylo po projednání a diskuzi rozhodnuto, že tento institut nebude zaveden. Problémy, které jsme chtěli řešit tímto novým prvkem, by měly být vyřešeny upřesněním činností stávajících účastníků procesu a také využitím moderních komunikačních možností.

7) Vítězslav Jandák, v době, kdy byl ve funkci ministra, vyhlásil veřejnou diskusi o reformě památkové péče. Máte k dispozici její výstupy, případně další připomínky odborné veřejnosti, která se angažovala už v roce 2001?

 Konkrétní výstupy z této veřejné diskuze nemám, ale ve stávající pracovní skupině jsou zastoupeni respektovaní představitelé jednotlivých oblastí památkové péče a jejich aktivní a intenzívní přístup je pro mne garancí toho, že výstupy z této skupiny budou napříč odbornou veřejností přijatelné.

8) Máte k dispozici nějaké aplikovatelné zkušenosti ze zahraničí?

Diskutujeme i konkrétní příklady ze zahraničí, ale v každém státě je natolik různé právní prostředí, že se nic nedá převzít jako fungující model, ale určitě jsou mnohé pozitivní zkušenosti dobrou inspirací. Navíc musíme vzít v úvahu, že zejména v Evropě se legislativa průběžně mění a musí reagovat i na nové požadavky vyplývající z evropských norem.

9) Hotový návrh zákona by podle ministra V. Jehličky měla mít vláda k dispozici během prvního čtvrtletí.  Je to reálné?

Základní harmonogram je dán tak, jak uvádíte. Úkolem pracovního týmu bylo dospět ke shodě nad textem věcného záměru zákona. Ten by měl být k dispozici během několika týdnů a po následujícím meziresortním připomínkovém řízení se už bude pokračovat na paragrafovém znění. Dosavadní činnost byla poměrně intenzívní, protože poslední 3 měsíce jsme se scházeli pravidelně po 14 dnech a samozřejmě v průběhu těch 14 dní pokračovala i elektronická výměna názorů a připomínek.

Děkuji  

Ludmila Kučerová

Pozn.: SHS ČMS je dobrovolná, zájmová, nestranická a nevládní organizace sdružující především historické obce nebo jejich části, na jejichž území jsou zachovány významné kulturní hodnoty, zejména nemovité památky. Vzniklo z iniciativy měst v listopadu roku 1990.

 K 1. 1. 2008 má celkem 206 členů, z toho 198 řádných (obcí, měst a městských částí) a 8 přidružených.