Ze statistického šetření kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti

<p>ČR: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS) opět vydává v oborovém sešitě Edukace a veřejná osvěta výsledky a analýzy vycházející ze statistického šetření kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti v roce 2014. Šetření se provádí od roku 2007, jeho součástí je sledování vzdělávací a kulturní činnosti, kterou pořádají kulturní zařízení, příp. kulturní komise a referáty městských a obecních úřadů, spolky, obecně prospěšné společnosti, subjekty zřizované církvemi a obchodní korporace na celém území České republiky.</p> <p>Ve stále se rozšiřující databázi bylo k 1. 1. 2015 zařazeno přes 1100 subjektů. Samozřejmě všechny nejsou ve statistickém šetření (zánik, jiná činnost než kulturní, např. pouhé pronajímání prostor či restaurační činnost, provozování kina). V r. 2014 bylo obesláno cca 620 zpravodajských jednotek (dále ZJ), ve statistickém šetření jich zůstalo 510.<br />
Je nutné i nadále databázi rozšiřovat, aby co nejpodrobněji pokryla území republiky; zejména sféru podnikatelskou (s.r.o., v.o.s., a.s., živnostenskou činnost) a skupinu spolků, obecně prospěšných společností, církevních organizací. Také je nutné více zapojit sdružení etnických menšin, které nám prozatím unikají. V České republice je přibližně 6000 sídel, i když obce s méně než tisícem obyvatel do šetření prozatím nezapojujeme, je zde mnoho měst a obcí s více kulturními zařízeními, stále vznikají nové spolky, o.p.s., obchodní korporace, které se kulturní činností zabývají amatérsky či profesionálně.<br /> Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou ve statistickém šetření všechny subjekty pořádající kulturní aktivity, může být výsledkem jen obecná analýza problematiky. Není možné ani příliš sumarizovat a srovnávat situaci v krajích, okresech apod. A není to jen kvůli nedostatečné databázi. Je nutné brát v potaz i další odlišnosti. Základní jednotky (ZJ) není možné zařadit do typizovaných skupin podle počtu obyvatel, zaměstnanců, ekonomických podmínek atd. Vždy se budou subjekty v podobných sociologických, demografických a ekonomických podmínkách v závěru lišit.<br /> Záleží i na historickém a etnografickém dědictví daného regionu, na typu osídlení – starousedlíci žijící zde po staletí či pováleční osídlenci a čeští a slovenští reemigranti z Polska, Ukrajiny a Rumunska, příhraniční menšiny, které se snaží zachovat si svoji svébytnou kulturu (Poláci, Němci, od roku 1993 i Slováci), příp. Řekové migrující před desetiletími z politických důvodů především na Moravu nebo nově přibyvší Vietnamci, Ukrajinci a obyvatelé Ruska. Všichni, kteří primárně přišli za prací a časem se zde usadili a zůstali i s rodinami.<br /> Dalším ovlivňujícím činitelem je zemědělský, hornický nebo průmyslový ráz krajiny i vzdálenost od velkých městských aglomerací. A samozřejmě velmi záleží i na lidském faktoru, jeho aktivitách, schopnostech, potřebě se organizovat, bavit, pracovat pro blaho sousedů či krajanů.<br /> Kulturní život v menších a malých obcích či městských obvodech organizují stále větší měrou jednak podnikatelské subjekty, především živnostníci, jednak nejrůznější tradiční organizace (TJ Sokol, TJ Orel, Sbor dobrovolných hasičů, baráčníci, svazy žen, selské jízdy atd.), divadelní soubory a sdružení typu za obec krásnější. Především spolky (dříve občanská sdružení) organizují kulturní a společenský život v obcích s cílem udržet tradiční, etnické a folklorní zvyky našich předků (lucky, koledy, masopust, vynášení smrti, lítečko, máje, hody, …). Obce na jejich kulturní aktivity většinou přispívají zapůjčením svého kulturního zařízení. Tento způsob provozování kulturních aktivit je jedním z důvodů, proč nejsou ve statistickém šetření zařazeny. Dalším je osamostatňování se stále více uměleckých souborů (především divadelních, hudebních, folklorních a tanečních) jako samostatného právního subjektu.<br /> Bylo by přínosné přepracovat výkaz tak, aby i tyto subjekty mohly zůstat ve statistickém šetření. Mohlo by to být úkolem do budoucna, stejně jako zmapovat udržování či znovuzavedení lidových obyčejů a zvyků na celém území ČR.<br /> Stále více se projevuje vliv současné ekonomické situace na organizování všech sledovaných typů zájmové vzdělávací a umělecké činnosti.<br /> Je patrné, jak se mění finanční toky vynaložené na kulturní aktivity. Některé ZJ kvůli zhoršování své finanční situace omezují pořádání kulturních aktivit, příp. příspěvky na jejich organizaci. Snižují počet zaměstnanců, využívají spíše externí pracovníky nebo dobrovolníky. Jedná se především o menší obce s velmi omezeným rozpočtem, drobnější obchodní korporace, živnostníky, spolky a o.p.s. Tento trend se stále šíří.<br /> Vzhledem k tomu, že dle zákona nelze zveřejňovat ekonomické informace, uvedeme pouze několik obecných údajů. V r. 2012 mělo o 71,2 % ZJ více o 27,6 % větší výnosy než v r. 2007, v r. 2013 mělo o 82,8 % ZJ více o 23,7 % a v r. 2014 mělo o 78,9 % ZJ více o 27,3 % výnosů než v roce 2007. Z percentuálních výsledků vyplývá, že se celkové příjmy i přes zvětšující se počet šetřených jednotek stále zmenšují.<br /> Ještě výraznější vývoj se ukázal v dalších položkách. Zhoršené ekonomické podmínky se nejrazantněji projevily ve výši státních příspěvků (v r. 2014 56,0 % z výše příspěvků v r. 2007). V dotacích, příspěvcích a grantech od krajů, obcí a měst se sice v tabulkách projevuje růst (v r. 2014 o 140,3 % vyšší příspěvek od krajů než v roce 2007 a o 149,1 % více z městských a obecních rozpočtů než v r. 2007), ale nesmíme zapomínat na zvyšující se počet ZJ ve statistickém šetření (o 179,0 % ZJ více než v r. 2007). Tzn., že příspěvky se obecně každým rokem snižují.<br /> Jen výše darů a sponzoring tento trend nepodporuje (v r. 2014 téměř dvojnásobek částky z r. 2007), i když se také začíná omezovat. Z výsledků šetření je patrné, že se obrací spíše k podpoře sportovních činností. Lze to doložit plánovanými i realizovanými stavbami sportovních hal a hřišť v městečkách a obcích, ve kterých se jen občas organizují kulturní akce.<br />
V konečném důsledku to znamená zanikání kulturních zařízení, rušení jejich pronájmů, prodej pro komerční využití, snižování zaměstnanců a dokonce i změnu statusu. Např. z příspěvkové organizace se transformují v organizační složku úřadu, příp. se stávají jeho přímou součástí (referátem). Anebo se naopak mění ve spolek, o.p.s. nebo společnost s r.o. Tento stále sílící trend je přímou odpovědí na stávající ekonomickou situaci.<br /> Jako pozitivně se rozvíjející se ukazuje získávání finančních prostředků ze zahraničí, resp. z fondů EU. V r. 2012 objem peněz výrazně poklesl, v r. 2014 se opět více jak zdvojnásobil. Tento vývoj dokládá rozšiřující se povědomí kulturních pracovníků a aktivistů o projektech a možnostech kulturní spolupráce v rámci EU, které potvrzuje nová tabulka ve výkaze, týkající se příhraniční a mezinárodní kulturní spolupráce sledovaných subjektů, zároveň sleduje kulturní aktivity organizací minoritních společností na území ČR: Poláků, Němců, Romů (resp. Cikánů), Slováků, Vietnamců, Řeků, Bulharů a dalších, které mají vlastní kulturní organizace pořádající kulturní život především svých krajanů, na nějž mimo vlastní finanční prostředky (sponzoring, příspěvky apod.) získávají finanční podporu od ministerstva, krajů, obcí a měst, kde se realizují.<br /> Ze šetření je patrné, že příhraniční (přeshraniční) kulturní spolupráci si z velké většiny sponzorují ZJ samy ze svých vlastních zdrojů, ze vstupného, příp. z dotací z obecního rozpočtu. Granty a příspěvky z fondů EU v několika případech obce na své příhraniční aktivity dostávají až zpětně, tedy další rok.<br /> Statistický výkaz o kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a neumělecké činnosti obsahuje řadu údajů, ze kterých lze vyvodit a čísly podložit různá tvrzení, která by se do budoucna dala využít v kulturní politice státu, v programu grantů a dotací, především v nasměrování do různých projektů, k vytvoření vývojových analýz apod. ukážou reálnou podobu „žijící“ regionální kultury. To je ovšem ideální stav, ke kterému je nutné se propracovat.</p> <p>NIPOS každoročně zveřejňuje tabulky a z nich vyplývající analýzy za posledních 5 let, tzn. letos v rozmezí let 2010 až 2014. Díky tomuto krátkodobému úseku ovšem není tolik patrný poměrně strmý pád finančních prostředků v letech 2010, 2011, se kterými ZJ disponovaly. V letech 2007 a 2008 byla totiž čísla podstatně vyšší. Z tohoto důvodu v komentáři využívám pro srovnání a percentuální vyhodnocení i data z roku 2007.</p> <p>Literatura:<br /> Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2014. Edukace a veřejná osvěta, IV. díl,<br /> NIPOS – Centrum informací a statistik kultury, 2015</p>