<p>PRAHA: Workshop uspořádalo neziskové občanské Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s SOA Praha Chodov. Na Chodově se také 12. března za účasti 26 kronikářů z celé ČR konal.</p> <p>Na odborném programu se podílel lektorský sbor: PhDr. J. Bartoň, kronikář MČ Praha 11 a publicista v regionální historii, PhDr. Vl. Hradecká, vedoucí odd. využívání archiválií SOA Praha, Mgr. J. Košťák, kronikář, publicista, historik a PhDr. J. Schwippel z FF UK Praha.<br />
Workshop zorganizoval a řídil Ing. L. Kovář, místopředseda SK ČMS.</p> <p> Ve srovnání s podobnými semináři měl tento workshop odlišnou náplň, a to ve smyslu nikoliv přednáškové, ale pracovních aktivit. To se projevilo už ve vstupní anonymní anketě. Týkala se délky kronikářské praxe, místa působiště vzhledem k počtu obyvatel. Věkově převažovali senioři. Rozsah ročního zápisu bez příloh – do 20 stran 11 dotázaných, 7 do 50 stran, 3 do 100 stran. (Ostatní nejspíše využili možnosti neodpovědět, což se zřídka objevilo i jinde.) </p> <p>Jak se píše kronika? </p> <p> V 8 případech rukou, ostatní na počítači.<br />
Z ankety také vyplynulo, že 10 dotázaných tvoří kroniku podle získaných podkladů individuálně, ve 3 případech ve spolupráci s příslušnými komisemi a ve stejném počtu s rodinnými příslušníky. Zajímavé byly odpovědi na využívání diktafonu, skeneru, telefonu, internetu, ať služebního nebo soukromého. Termín odevzdání ročního zápisu? Do března 1×, v květnu 10 x a ve zbylých případech o prázdninách anebo na podzim.<br />
Další otázky se týkaly např. spolupráce kronikáře s regionálním tiskem (více jak polovina), vlastní publikace (třetina).<br />
Závěr ankety směřoval k vlastní náplni semináře – zda více teorie nebo praxe, možnosti dialogu s přednášejícím, případně besed nad kronikami. Nezapomnělo se ani na roční odměny pro kronikáře. Ty byly uvedeny příkladem ze setkání kronikářů na Karlovarsku v roce 2010.<br />
A nakonec poznámka – anketa byla zařazena kvůli loňskému úspěchu v Ústí n. L.</p> <p> Kronikářské osobnosti</p> <p>Z někdejšího působení ve školství mi utkvěla zkušenost, že příklady a názor táhnou. Spojil jsem ji s konkrétními postavami a jejich činností nad rámec kronikaření. Tak např. Mgr. T. Hromádko, pražský kronikář z Chuchle, je autorem několikastránkových tezí s názvem Vedení obecní kroniky, ale také vydáváním občasníku Kroniky a Kronikáři. Chebského J. J. Turka jsem představil kopiemi několika listů z jeho kronik různých letopočtů. Zaujaly ilustrace a typ ručního písma, což obdivují v sousedním Německu.<br />
Velikou kronikářskou postavou (bohužel už nežijící) byl Miroslav Sígl. Po desetiletí psal kroniku na Mělnicku, působil jako novinář, napsal zhruba 20 knih. Vstoupil do povědomí kronikářů zamyšlením Kam s pozůstalostí po těch, kteří odešli před námi. Věkově mladého kolegu PhDr. M. Šikulu ze Žďárska a jeho ručně psanou a ilustrovanou kronikou představuji zlomkem výčtu bohaté novinářské tvorby s historickou tematikou zejména z období posledních padesáti let.<br />
Kronikář PhDr. P. Majer z Bystřice nad Olší byl přítomen. Vstával ve dvě hodiny ráno, aby přijel na 1. workshop včas. Jeho další činností jsou besedy na ZŠ o bojích ve Francii po vylodění Spojenců v r. 1944 na pozadí účasti bojovníků z Těšínska.<br />
Kronikářka L. Tvrdíková ze Žehuně na Kolínsku sestavila almanach k 875. výročí obce a organizovala vzpomínkovou slavnost, na letošní únorové konferenci v Lysé nad Labem předávala organizátorům ocenění ze zdrojů své obce. Těšila se na setkání v Praze, ale pracovní povinnosti jí v tom zabránily.<br />
Zřejmě nejstaršího českého kronikáře J. Vernera ze Záboří nad Labem jsem připomněl jeho ilustracemi a malovanými PF.<br />
A další kronikářské osobnosti? Roční zápis tvořený 200 stranami na počítači a vkládanými fotografiemi tvoří dlouhou řadu let M. Zdeňková z Prahy 15. Kronikářka Dáša Hosnejmanová je duší kulturního dění v části Orlických hor, ale i zdatná jako webmaster.</p> <p>Ostatní náplň </p> <p> Na 1. workshopu se pracovalo kromě dvou prvních hodin ve skupinách, hodně se diskutovalo, besedovalo nad kronikami přihlášenými do soutěže. Ostatní lektoři podali informace o postavení kronikáře, o partnerství s vedením obce nebo o praxi získávání podkladů pro zápis. Zazněly ovšem také podrobnosti z Úřadu na ochranu osobních údajů. Posluchači měli možnost si převzít písemný podklad zrovna, tak jako Příručku českého pravopisu pro kronikáře.<br />
Vyvrcholením se stalo ocenění kronik. Sešlo se jich jedenáct. Anonymním hlasováním zvítězila kronika z Chebu, kterou už řadu let píše a ilustruje J. J. Turek. Její autor i tady vyslechl obdiv a vděk za tvorbu, která by se možná líbila při vhodné příležitosti v Bruselu v rámci Evropské únie.</p> <p>=</p>
