Výstava o zapomenuté komunitě židovských spoluobčanů v Luhačovicích,

Výstava si klade za cíl seznámit veřejnost s genealogií a osudy luhačovických židovských rodin, přiblížit každodenní život obyvatel a návštěvníků židovského vyznání v Luhačovicích, vysvětlit propojení luhačovické komunity s uherskobrodskou náboženskou obcí, ozřejmit vliv židovské komunity na formování a rozvoj luhačovického lázeňství. Nepomíjí období protektorátu v Luhačovicích a zveřejňuje dokumenty, dokládající zákazy, příkazy, omezení a útlak namířené proti židovské komunitě. V neposlední řadě představuje osudy luhačovických rodin vystěhovaných do uherskobrodského ghetta a deportovaných do vyhlazovacích táborů, včetně seznamu obětí holokaustu.

Hlavní linie výstavy se zaměřuje na židovské obyvatele Luhačovic, z nichž k nejvýznamnějším patřily rodiny Sonnenscheinových a Jelínkových. Luhačovická větev obchodníků a hostinských Sonnenscheinových, žijících v místě nejméně od počátku 19. století, byla vyvražděna nacisty. Zakladatelem luhačovické linie Jelínkovy rodiny byl Jakub Jelínek, který sem přišel ze Šumic a roku 1856 založil pálenici. Jeho nejstarší syn Zikmund v mládí odešel do Vizovic, kde později založil vlastní podnik, jehož pokračovateli byli Zikmundovi synové Rudolf a Vladimír. Dalo by se tedy s trochou nadsázky říci, že světoznámá značka R. Jelínek má svůj původ v Luhačovicích. Z celkem jedenácti Jakubových dětí se luhačovické firmy ujali synové Maxmilián a Šalamoun, nejmladší z bratrů Rudolf padl v první světové válce. Zikmundův synovec Bedřich, jenž se zapojil do Obrany národa při převádění svých soukmenovců na Slovensko za druhé světové války, byl popraven nacisty. Jeho manželka a dvě malé děti zahynuly v Osvětimi.

Klientela luhačovických lázní se ve velké míře rekrutovala z ortodoxních židovských komunit z Haliče a Podkarpatské Rusi. Tato tendence vyvrcholila v době první československé republiky. Pacienti židovského vyznání však patřili k prvním návštěvníkům nově budovaných lázní již na konci 18. století, jak dokládají mimo jiné názvy některých dnes již zaniklých lázeňských budov a koupelen. Své zázemí měli luhačovičtí Židé v Uherském Brodě, v jedné z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Měla vlastní samosprávu a působila při ní synagoga a škola, byl zde židovský hřbitov. Opakované snahy o výstavbu synagogy a o vytvoření samostatné náboženské obce v Luhačovicích se nesetkaly s úspěchem.

Kurátorka výstavy PhDr. Blanka Petráková k ní řekla: „Hlavním cílem výstavy je přinést základní informace o historii zapomenuté komunity židovských spoluobčanů v Luhačovicích, v rámci připravovaných doprovodných programů a cyklu přednášek seznamuje návštěvníky s židovskou kulturou, židovskou kuchyní a se základními principy židovského náboženství, hlavními židovskými svátky a zvyklostmi.“ Výstavu mj. doplňuje publikace, shrnující dosavadní výzkum v Luhačovicích.

Na výstavu volně navazuje i Svátek světel, přednáška Daniela Soukupa o svátcích a zvycích spjatých s židovským kalendářem, která se bude v muzeu konat 12. prosince od 16 hodin.