Byla to pro vás i studenty výjimečná pocta moci se zúčastnit Jom ha-šoa? A jak vůbec došlo k vašemu pozvání do Terezína?
Ano, byla to nesmírná pocta, a nepochybně zůstane v našich vzpomínkách velmi dlouhou dobu. Studenti vysokomýtského gymnázia přijali nabídku ředitele Památníku PhDr. Jana Roubínka. Pro připomínku 80 let od transprotů Židů z Vysokého Mýta vytvořili v loňském roce s vydatnou pomocí zdejšího muzea divadelní představení plné emocí. A právě realizace pásma přímo v prostorách půdního divadla představovala doplněk pietního setkání v Terezíně. Ačkoli v tento den ráno někteří ze studentů plnili povinnosti maturantů, neváhali a okamžitě po dokončení práce s ostatními usedli do autobusu a vydali se do Terezína.
Zástupci studentů, pedagogů i muzea směli spolu s dalšími hosty číst jména obětí holokaustu. Co následovalo poté?
Velmi jímavá modlitba vrchního zemského rabína K. E. Sidona. A pak nastala naše chvíle. Začaly se odvíjet příběhy členů rodin Adlerů, Vohryzků, Frischmannů a Picků – jen některých z mnoha dalších sousedů. Příběhy oživené z archivních materiálů a deníku či fotografií zpočátku poklidně a místy i vtipně nabízely vhled do každodennosti osob. V druhé části přichází zvrat v podobě loučení a odchodu do transportu. Transporty zcela obrátily životy lidem v roce 1942. V mnoha divácích právě tento zvrat a emočně velmi silné zcény zanechaly zcela nepochybně silný otisk ve vzpomínkách.
Jste autorkou celé myšlenky, ve scénáři jste si pro sebe napsala roli vypravěčky, která provází příběhem…
Věděla jsem, že pokud studenti k přípravě a realizaci představení přistoupí, tak budu na prkech stát s nimi. A jsem si jistá tím, že nikdo z nás nelituje ani v nejmenším svého času a energie. Vytvořili jsme dílo, jež nebude zapomenuto, a s ním i příběhy zmizelých vysokomýtských Židů.
Jak jste byli přijati účastníky pietní akce?
Ohlas na zpracování byl velmi silný – potlesk ve stoje snad od všech diváků. Dostali jsme mnoho osobních poděkování, setkali jsme se i s velkým zájmem médií. Krásné poděkování jsme obdrželi během večera také od pana Martina Baxy, ministra kultury ČR.
