Na vzniku nové publikace se podíleli autoři Pavlína Janíčková, Stanislav Balík a Pavel Ševčík, v jehož nakladatelství Veduta Štíty publikace vychází. Novinka byla pokřtěná v rodišti Adolfa Kašpara, v Bludově. Křest knihy se uskutečnil za účasti vnuků malíře Adolfa Kašpara, Pavla a Mirka Horníkových a také nejmladšího člena rodiny Viktora Horníka.
Monografie představuje soubor všech Kašparových knižních ilustrací, které byly až dosud rozptýleny ve dvaaosmdesáti knihách. Na více jak 3000 ilustracích, jimiž doprovodil většinu zásadních románů a sbírek povídek českých autorů 19. a počátku 20. století – Němcové, Jiráska, Raise, Nerudy, Vrchlického a dalších, vykreslil náladu národní historie i tehdejší přítomnosti, které mají také pro současnost historický a dokumentační význam.
Kašparovo dílo, jež je uměleckou kritikou považováno za pokračování a završení mánesovské a alšovské tradice českého výtvarnictví, bylo hojně oceňováno již za jeho života. Přáním autorů je, aby tato kniha znovu přilákala zájem odborné obce i široké veřejnosti ke Kašparově knižní ilustrační tvorbě.
Adolf Kašpar se soustředil i na volnou tvorbu, kterou by měl obsáhnout další připravovaný díl monografie. Ten se bude věnovat právě akvarelům, olejomalbám, grafikám a užité grafice. Stejně jako první díl, má další část knihy obsahovat bohatý doprovodný materiál.
„Kašpar sám si posteskl, že vždycky chtěl být malířem. Ilustrátorství pro něj bylo především zdrojem obživy. Myslím si, že vůbec není na škodu, že byl výborný ilustrátor. Knižní ilustrace ve 20. letech minulého století, tedy v době, která představuje vrchol jeho ilustrační práce, udělala největší pokrok. Vznikaly nové technologie tisku a on byl u toho!“ říká Pavlína Janíčková, autorka životopisné části nové monografie a dodává: „Měl tak příležitost tyto technologie zkoušet. Společně s nakladatelem Janem Vilímem byl u zrodu nové techniky hlubotisku nazvané neotypie.“ Právě tato technika umožnila, aby akvarely, ztrácející během reprodukce barevnost, na svou dobu nebývale vynikly.
