PRAHA 4/VSETÍN: Prestižní výstavní prostory pražské Chodovské tvrze zaplnily obrazy a kamenné plastiky dvou významných vsetínských 
umělců – akademického malíře Miroslava Adámka a akademického sochaře Miroslava Machaly. Až do konce března tak návštěvníci Prahy budou mít možnost zhlédnout průřez dílem dnes již zesnulého nadaného malíře Miroslava Adámka, který by se letos dožil jednapadesáti let, a volnou sochařskou tvorbu převážně z posledního tvůrčího období sedmapadesátiletého Miroslava Machaly.
Proč nese výstava název Synchronie, vysvětluje Monika Adámková, malířova manželka, která se významnou měrou zasloužila o uskutečnění této prestižní akce. „Název vlastně vymyslel Mirek Machala a je to vyjádření propojení mezi obrazy a plastikami obou umělců, protože jejich díla se nádherně doplňují, a také minulostí a současností. “
Akademický malíř Miroslav Adámek studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě se věnoval nejen olejomalbám a pastelům, ale také grafice a monumentální tvorbě na sklo. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, které historici umění hodnotí jako velmi vyzrálé a v dnešní době překvapivě klidné a lyrické. „Obrazy Miroslava Adámka vyjadřují neustálý pohyb, plynutí, a zároveň rovnováhu, vnitřní autorovu vyrovnanost, hloubku přemýšlení o světě, životě, vzájemné potřebnosti lidí, přírody, ovlivňování, splynutí i rozpor. A to v rovině jedinců i lidstva, každodennosti i historie. Díla vyjadřují v symbolech rostlin to, co prožíváme a o čem přemýšlíme i my všichni. Barva dominuje nad tvarem a ona je mnohdy klíčem, ona sděluje, ona je to slovo, kterým dílo můžeme pochopit“, shrnula před časem umělcovo dílo publicistka Jana Kracíková. Ve sběratelských kolekcích jsou Adámkovy obrazy zastoupeny v soukromých sbírkách a státních galeriích nejen u nás, ale i v zahraničí.
Akademický sochař Miroslav Machala vystudoval vsetínské gymnázium a následně volné sochařství v ateliéru profesora Josefa Malejovského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Věnuje se restaurátorství a volné plastice. Jeho tvorba vychází z mimořádného citu pro materiál, schopnosti hledat, nacházet a dotvářet to, co kámen sám v přírodní podobě nabízí. V poslední době přitom vyhledává pro své volné sochařství tvrdé exotické horniny, které jsou působivé už svou barevností a strukturou. „Každý kámen je něčím zajímavý a já se jím nechávám ve své tvorbě inspirovat,“ popisuje svůj tvůrčí proces Machala. Jeho plastiky jsou osazeny mimo jiné v centru Vsetína. Pokud jde o umělcovu restaurátorskou práci, ta je k vidění mimo jiné na Karlově mostě, kde se spolupodílel na kopii sochy sv. Bernarda. Odborně vedl též nedávné práce na kopii pohanského boha Radegasta pro horu Radhošť.
