<p>ČESKÁ SKALICE: Devatenácté století, zvláště pak třicátá a čtyřicátá léta tohoto století, řadí Českou Skalici mezi nejvýraznější centra obrozeneckého ruchu své doby. Příčinou této změny jsou Jiřinkové slavnosti let 1837–1847, jež dění v provinčním městečku přivedly na stránky novin a časopisů.</p> <p>Zakladatelem a organizátorem slavností byl P. František Hurdálek, uznávaný pěstitel květin a ovocnář, který v průběhu jednoho desetiletí vyzvedl úroveň slavností svou pečlivostí a vkusem neobyčejně vysoko.<br /> Jiřina, původně divoce rostoucí květina z Mexika, se v Evropě objevila poprvé roku 1789, kdy byla dovezena do botanické zahrady v Madridu. Tamní profesor botaniky, který ze semen vypěstoval první evropské jiřiny, je pojmenoval po švédském botanikovi A. Dahlovi (Dahlia). České pojmenování květiny je však odvozeno od šlechtitelského pokusu berlínského botanika K. L. Wildenowa, jemuž se plané hlízy dostaly do rukou o dekádu později a který pro výsledek své práce zvolil jméno německého lékárníka a botanika J. G. Georga – nová květina dostala jméno Georgina.</p> <p> Jiřina se dostala do Čech na počátku třicátých let právě z Německa a u jejího českého jména stál Josef Svatopluk Pressl. První pěstitelé z východních Čech založili Jiřinkový spolek se sídlem v České Skalici roku 1836. Jeho duší se stal František Hurdálek.</p> <p> Pro zdárný chod Jiřinkových slavností musely být učiněny některé důležité kroky. Jedním z nich byla úprava Steidlerova hostince, která spočívala především v přístavbě sálu, jenž byl určen převážně pro plesy a který se postupně stal symbolem kulturního dění v České Skalici. Na zahradě hostince byl navíc vybudován salon, v němž probíhaly nejen výstavy jiřin a jejich hodnocení.</p> <p> Stalo se zvykem, že se Jiřinkové slavnosti konaly v druhém týdnu měsíce září. K hodnocení výpěstků byla vždy ustanovena tříčlenná komise, z jejíž volby vyšli vítězové, odměňovaní pohárem s věnováním. Slavnost obvykle pokračovala odpolední hostinou v sále a večer jiřinkovým plesem. Vlastenecký a buditelský význam těchto akcí zdůrazňovala účast českých spisovatelů, umělců i představitelů společenského života. Vedle osobností z regionu J. M. Ludvíka ze Studnice, J. Regnera z Havlovic, K. Rojka z Bohuslavic a pěstitelů jiřin ze severovýchodních Čech V. K. Klicpery, J. H. Pospíšila, I. Lhotského navštívili Jiřinkové slavnosti například J. F. Smetana, B. Smetana či L. Štúr. V letech 1837 a 1844 se zúčastnila slavností Božena Němcová, poprvé jako manželka Josefa Němce, podruhé již v roli nadané spisovatelky.</p> <p> Poslední Jiřinkové slavnosti se v 19. století konaly v roce 1847. Tímto ročníkem se uzavírá jedna z významných kapitol dějin města. Vlasteneckým centrem však Česká Skalice zůstala i nadále a podílela se na proměnách kulturního života, které přinášel konec století. Jiřinkové plesy se sice ještě několikrát konaly na sklonku padesátých a v šedesátých letech, jejich ohlas byl však malý.<br />
V polovině dvacátých let 20. století byly Jiřinkové slavnosti v České Skalici obnoveny. Rok 1937 přinesl Celostátní jiřinkové oslavy na památku 100. výročí obrozeneckých slavností. Záštitu v tomto roce převzala choť ministerského předsedy ČSR, Irena Hodžová. Obnovenou tradici však narušila německá okupace. Celostátní jiřinkové oslavy u příležitosti 110. výročí jejich založení byly proto v roce 1947 připravovány s patřičným nadšením.</p> <p> Nová kapitola v historii slavností jiřinek začala roku 1962. K 100. výročí smrti Boženy Němcové byla péčí ministerstva školství a kultury a světové kulturní organizace UNESCO provedena rekonstrukce Steidlerova hostince a v něm byla otevřena expozice života a díla Boženy Němcové. Renovací prošel i Jiřinkový sál. Tak se Jiřinkové slavnosti vrátily do místa svého zrodu. Muzeum Boženy Němcové spolu s partnerským Textilním muzeem TIBA a Langrovým zahradnictvím z Rájce-Jestřebí, kde se učil zahradníkem syn Boženy Němcové Karel, tradici podzimních výstav jiřin stále udržuje. Každoroční výstavy bývají součástí široké nabídky akcí, které jsou dokladem skutečnosti, že se občané Českoskalicka hlásí ke své tradici.</p> <p> Letošní Jiřinkové slavnosti se budou konat v Muzeu Boženy Němcové v České Skalici ve dnech 9. ‒ 11. září 2011. Tradiční výstavu jiřinek doprovodí kulturním program v maloskalickém muzejním areálu v maloskalické tvrzi.</p> <p> Výsadbu a řezané květy vystavují členové jiřinkářské společnosti Dagla z východních Čech, Exnarovo zahradnictví z Velkého Třebešova a Langrovo zahradnictví z Rájce-Jestřebí. V závěru slavností dojde k vyhlášení vítězů soutěže Královna jiřinkových slavností na základě ankety o nejkrásnější jiřinku výstavy na maloskalické tvrzi.</p> <p>V doprovodném programu vystoupí dětský folklorní soubor Cindruška z Liptovského Hrádku, dětský folklorní soubor Barunka z České Skalice, divadelní soubor Maska z České Skalice s pohádkou pro děti i dospělé, v promenádním koncertu pak Big Band Dvorský. </p> <p>Ve spolupráci se Střediskem volného času Bájo Česká Skalice se v prostorách muzea uskuteční výtvarná dílna malování na hedvábí. Hezký výrobek si odnese každý její účastník.</p> <p>Souběžně s Jiřinkovými slavnostmi probíhá v galerii Fortna SVČ Bájo v České Skalici výstava fotografií 200 let zámeckého parku u příležitosti výročí založení parku v Ratibořicích Kateřinou Vilemínou Zaháňskou. K osobě Kateřiny Zaháňské je připravena také přednáška Kateřina Zaháňská a její doba, pořádaná v rámci Dnů evropského dědictví Správou NKP Státního zámku Ratibořice.</p> <p> Následovat bude Den občanů města v Jiřinkovém sále muzea Boženy Němcové, který je příležitostí k slavnostnímu poděkování občanům města. Dále Jiřinkový ples v prostorách českoskalické sokolovny a Jiřinkový koncert pěvkyně Magdalény Malé s klavírním doprovodem Jakuba Šotkovského v sále muzea.</p> <p> Program Jiřinkových slavností 2011
