Do Chebu se vrací s odstupem deseti roků a novou bilancí.
Vladimír Židlický experimentuje s dědictvím klasických uměleckých disciplín. Neobyčejná pozornost vypracování pozitivů je zúročením dědictví piktoriální tradice fotografie. Autor vychází z historicky ověřeného zušlechťování zvětšenin, aby zároveň využíval prosvítání rozličných struktur a sahal k završování artefaktů dílčí destrukcí obrazové formy.
Po apokalyptických vidinách, vystavených Galerií 4 roku 2007, se v soudobé Židlického tvorbě objevují reakce na digitální možnosti nových počítačových technologií. Autor rozvíjí zejména rozmanité metody potlačování popisnosti, obvyklé zvláště v žánru aktu. Aniž by se vzdával ozvěn svých abstrahujících malířských východisek, souběžně těží z naturalističnosti média fotografie. Jím signovaná díla se pak prosazují vlastnostmi provedení, stejně jako naléhavostí námětu.
Josef Moucha