Testovací příspěvek
ČR: Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten vydal na začátku prosince interaktivní encyklopedii barokního divadla nazvanou Let’s baROCK! Kniha…
VYSOKÉ MÝTO: 23. února oslaví 90. narozeniny Antonín Rejlek, zvaný Tonek, duší celoživotní skaut. Ve Vysokém Mýtě, kde od mládí žije, se k jeho gratulantům připojí také paní Soňa Krátká – kurátorka sbírek specializující se na tradiční lidovou kulturu v tamním regionálním muzeu.
Antonín Rejlek – jak s oblibou často připomíná – se narodil v roce 1932 na Slovensku českým rodičům Antonínovi a Boženě. V polovině září 1938 se rodina vzhledem k nejisté politické situaci rozhodla vrátit zpět do domoviny. Kvůli mobilizaci cesta trvala celé dva dny. A protože tatínek získal místo ve Vysokém Mýtě, stalo se toto východočeské město na několik let bydlištěm i malému Toníkovi. Začal navštěvovat obecnou a měšťanskou školu, později i gymnázium. Život mu ale ovlivnil místní kaplan František Slavík, který založil přímo na faře skautský oddíl. Netrvalo dlouho a skaut byl z moci úřední zakázán. Těch pár let ale stačilo, aby si malý chlapec zcela osvojil veškerá pravidla a řídil se jimi po celý život. Po maturitě nastoupil na vysokoškolská studia chemie do Bratislavy, později přešel do Prahy, kde v roce 1957 promoval. Až do odchodu do důchodu pracoval ve Výzkumném ústavu organické chemie v Rybitví. Za své pracovní úspěchy považuje několik státem uznaných patentů, a když začne vyprávět o své lásce k chemii, vždycky se zastydím a lituji, že jsem si nedokázala zapamatovat alespoň něco maličko ze školní výuky.
Jak jsme se my dva vlastně poznali?
Pracovní povel zněl jasně – připravit výstavu ke stému výročí založení skautingu ve Vysokém Mýtě. A tak jsem se vydala do rozhlasu s výzvou: hledáme pamětníky! Antonín Rejlek se mi ozval okamžitě (vždy připraven jako správný skaut) a vzápětí přivezl neuvěřitelné množství materiálu a velmi cenných informací. Díky němu se mi podařilo najít další kluky z jeho oddílu. Bylo dojemné naslouchat jejich rozhovorům. Stále vzpomínají, stále se řídí zásadami vštěpovanými na schůzkách.
A tak se z nás dvou stali, odvažuji se použít to slovo, přátelé. Toník totiž zajímavě vypráví a já ráda poslouchám. Třeba o tom, jak si k 60. narozeninám nadělil výlet do Vatikánu s audiencí u Svatého otce Jana Pavla II. Nebo o tom, jak se kamarádil s Jindrou Hojerem. Že nevíte, kdo to byl? Slavný hoch, stal se předlohou pro stejnojmenného hrdinu z Rychlých šípů Jiřího Foglara. Tonek taky hrozně rád vzpomíná na své dobrovolničení v Charitě nebo na organizování zájezdů po památkách. A když už si myslím, že mě nemůže ničím překvapit, tak začne vyprávět o tatínkovi, jak pomáhal zásobovat partyzány. Každé setkání s ním je ale velká zábava. Je vždy v dobrém rozmaru, žije obklopen rozsáhlou milující rodinou. A s tou brzy oslaví své devadesáté narozeniny.
Milý Tonku, 23. únor 2022 je tvůj slavný den. A tak ti touto cestou přeju vše dobré a pevné zdraví. Chtěla bych ti poděkovat za čas, který jsi mi věnoval, i za ten, který mi stále věnuješ.