Obě se nacházejí v nejkrásnější čtvrti města v Lidových sadech. Z jedné strany lemovány lesem, plnícím funkci příměstského parku, a obklopeny měšťanskými vilami, které vznikaly od konce devatenáctého století. Jejich architektura a zahrady upoutávají svou výstavností i bohatstvím květeny. Obzvláště na jaře hýří barevností rododendronů, později růží a různých druhů plamének nebo keřů. Uprostřed čtvrti exkluzivních budov je botanická zahrada perlou, ukrytou za keři rododendronů. I když prostor zahrady není rozsáhlý, poskytuje po celý rok zážitky z bohaté květeny a architektury rostlin, v zimě především ve sklenících.
Botanická zahrada Liberec má své základy v osmdesátých létech devatenáctého století, a je tak nejstarší zahradou v Evropě. Spolek přátel přírody (tehdy německý Verei der Naturfreunde in Reichenberg) nejdříve zakoupil pozemek, realizace botanického pavilonu však trvala řadu let. Bylo třeba osadit asi na 15 000 rostlin. Spolek slavnostně otevřel zahradu 5. září 1895. V průběhu let sloužila také jako zahradnictví, největšího rozkvětu ale dosáhla zásluhou ředitele Miroslava Skleničky, který inicioval její zapojení i do mezinárodních společenství zahrad.
Vedle některých výjimečných jsou zde celé soubory neobvyklých druhů. Nejčastěji v letním období vyrůstá největší leknín na světě – Viktorie královská, obdivovat lze Zmijovec nebo Budhovu ruku. Cenná je také sbírka orchidejí, kaktusů či japonských mini keřů.
Vánočním dárkem pro seniory je vstup zdarma až do konce roku. Je nutné však počítat s omezenou otevírací dobou od osmé ranní do šestnácté hodiny po dobu zimních měsíců.
