Akce i letos spojí tisíce mladých lidí a ukáže jim, že stačí málo, aby společně dokázali mnoho! Přesvědčí je, že jsou sami schopní změnit věci, které se jim nelíbí. Naučí je spolupracovat a víc vnímat svět kolem sebe. Nabídne dětem unikátní zkušenost sociální zodpovědnosti, vícefaktorové pouto ke svému okolí či přírodě, poznání altruismu. Účast na dobrovolnických činnostech dokáže vzbudit u dětí někdy tolik potřebný soucit s druhými – stejně jako nezištnost.
Loňský ročník akce opět ukázal, že dobrovolnictví v Česku má velkou tradici. Do zhruba 500 projektů se pustilo téměř 25 000 mladých lidí. V předchozích jedenácti letech dobrovolníci po celé ČR uspořádali na 5500 projektů s více než 155 000 zapojených dobrovolníků.
Tento rok proběhne akce 72 hodin 12.–15. října. Letošní ročník akce jsme se rozhodli věnovat ochraně tzv. druhotných opylovačů, mezi které patří i divoké včely-samotářky. Proto jich najdete na projektových tričkách tolik…
Odborníci mají pravdu, když říkají: „Kolik je dobrovolníků, tolik je motivů k dobrovolnické činnosti…“
Jakub Hubinger, Plavsko:
„Vedu u nás oddíl mladých hasičů, do dobrovolnického projektu se zapojujeme opět. Kde jinde začínat s dobrovolnou pomoci než u dětí…“
Gréta Pelzová, Ostrava:
„V pomoci je dobrá síla. Mívala jsem problémy, začala jsem investovat čas do aktivit, které nejsou pomíjivé. Dobrovolnictví je jednou z těch aktivit, jejichž efekt je dlouhotrvající. Dobrovolničení mi ukázalo, že nejsem jediná, která má problém. Baví mě pomáhat lidem, protože zároveň pomáhám i sobě.“
Kateřina Landová, Praha:
„Pohladit si své nesobecké ego. Bez toho už ani není člověk člověkem. Pokud to motivuje okolí, jedině dobře.“
Kristýna Petrová, Mimoň:
„Motivací pro mou dobrovolnickou práci je více. Ale tou nejdůležitější je asi dobrý pocit z toho, že jsem mohla pomoci. Že jsem mohla udělat někomu radost, vykouzlit úsměv na tváři, a tím pádem se můžu usmívat i já…“
Lenka Sakařová, Olomouc:
„Možná tím vracím něco, co kdysi někdo dal mně… A trošku sobecky si přeji, aby stejně jednou uvažovaly i děti, které prošly – procházejí naším pionýrským oddílem.“
Lenka Volfová, Praha:
„Těch motivací je hned několik. Od dobrého pocitu až po možnost inspirovat druhé. Impulzem, proč pokračovat, jsou většinou maličkosti. A právě pomoc beru jako jednu z těch maličkostí, co dokážou vykouzlit úsměv na tváři.“
