České umění na přelomu 16. a 17. století patřilo k nejlepšímu v Evropě. Vděčilo za to císaři Rudolfovi II., který z Prahy učinil své sídlo a pozval do něj věhlasné umělce. Panovníkův dvůr se záhy stal i střediskem obchodu s krásnými věcmi, mezi něž patřily i šperky. „Náročně zpracované zlatnické výrobky byly běžnou součástí oděvů šlechty, jež je nakupovala ve velkém. Do dnešní doby se jich však dochovalo málo a většinou jsou chloubou zahraničních sbírek,“ objasňuje editor a spoluautor publikace Jan Štěpánek a doplňuje: „I díky Zejdlicům však máme to štěstí, že um tehdejších mistrů můžeme obdivovat také u nás. S kolegy jsme provedli rozsáhlý archivní a srovnávací výzkum, který si tento konvolut jistě zaslouží.“
Kniha s názvem Malý poklad z velkého světa: renesanční šperky rodu Zejdliců ze Šenfeldu, zpracovává téma tzv. Polenského pokladu, souboru 28 manýristických šperků, který byl nalezen roku 1916 v hrobce rodu Zejdliců v děkanském kostele v Polné u Jihlavy. Má 80 stran a obsahuje více než 50 barevných fotografií, včetně detailních záběrů na práce rudolfínských šperkařů. Je dílem historiků Dany Stehlíkové, Filipa Plašila a Jana Štěpánka, kteří na publikaci pracovali dva roky. Ve třech kapitolách seznamují čtenáře s dějinami rodu Zejdliců, posléze s okolnostmi nálezu, a nakonec se zhodnocením samotných klenotů.
„Jsem ráda, že se nám pro projekt podařilo získat vynikající odborníky a díky nim dokázat, že i v malém muzeu na Vysočině se mohou ukrývat cenné a v mezinárodním kontextu zajímavé předměty,“ říká ředitelka Městského muzea Polná Alena Vyskočilová a dodává: „Název knihy je skutečně symbolický. Autorskému týmu se totiž podařilo vypátrat, že některé ozdoby jsou dílem zlatníků ze Švábského Gmündu. Jiné pochází až ze Sedmihradska. Jde tedy skutečně o malý poklad z velkého světa.“ Podle jejích slov měla být součástí projektu i výstava. S ohledem na komplikovanost příprav v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo ovšem rozhodnuto o jejím odložení na některou z dalších sezon.
