Úterý 1. 11. , 17.00 Byli lidé na Měsíci?
Přednášející: Mgr. Pavel Gabzdyl (Hvězdárna a planetárium Brno),
Apollo 11 je označení amerického pilotovaného kosmického letu programu Apollo, během něhož 20. července 1969 poprvé na povrchu Měsíce stanuli lidé. Ve 20 hodin 17 minut a 40 sekund koordinovaného světového času přistáli v oblasti Moře klidu. Zhruba ve 2 hodiny a 17 minut vystoupil Neil Armstrong jako první člověk na povrch. Společně s Edwinem Aldrinem zde pobyli 21 hodin a 21 minut.
Středa 2. 11., 17.00 Národ čtenářů? (Jaký je náš vztah ke knihám a čtení)
Přednášející: profesor PhDr. Jiří Trávníček, M.A. (Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky)
Jak a co čteme. Kupujeme knihy? Chodíme do knihoven? Co český národ a digitální čtení? Nejen tyto otázky budou tématem přednášky profesora Jiřího Trávníčka. Během ní seznámí posluchače se základními daty tří velkých statistických výzkumů z let 2007, 2011 a 2013 společně s dalšími výpověďmi čtenářů, a dobere se k odpovědi na otázku, jaká je čtenářská kultura v ČR a jestli je pravda, že v současné době čtení u nás upadá? Nevynechá ani srovnání stavu čtení u nás a dalších zemí Evropy.
Čtvrtek 3. 11., 17.00 Historie termojaderné odbočky aneb od tokamaku k pinči a zpět
Přednášející: Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky a plazmatu Akademie věd České republiky)
Válečná období vedle nezměrného utrpení často přinášejí také nové objevy a směry výzkumu. Výzkum řízené termojaderné fúze ve Spojených státech odstartovala druhá světová válka. Ve Velké Británii a v Sovětském svazu po jejím skončení nabral tento výzkum obrátky. Proč právě zde? Co znamenají slova wirbelrohr, tokamak či pinč?
Termojaderná fúze je příslibem do budoucna – dost možná bude moci zásobit lidskou populaci dostatečným množstvím elektrické energie. Milan Řípa se zaměří i na vývoj a stavbu experimentálního zařízení na termojadernou fúzi ITER.
Úterý 8. 11., 17.00 Pluripotentní kmenové buňky a jejich využití pro vědu a medicínu
Přednášející: Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph.D. (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity)
V případě zranění naše tělo aktivuje tzv. kmenové buňky, které jsou schopny vytvořit nové, náhradní specializované buňky a regenerovat například poškozenou pokožku, krev, svaly a ostatní tkáně. Ve stáří mohou některé kmenové buňky chybět. Bylo by potřeba obnovovat tkáně, na které už vlastní tělo nestačí. Odborníci v laboratořích dokáží vytvořit a kultivovat takzvané pluripotentní kmenové buňky, z nichž je teoreticky možné vytvořit libovolnou buňku lidského těla. V jaké fázi realizace tyto možnosti jsou? Na to odpoví Vladimír Rotrekl v rámci Týdne vědy a techniky v TMB.
Středa 9. 11., 17.00 Sedm divů světa očima geologa
Přednášející: profesor RNDr. Antonín Přichystal, DrSc. (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity)
Pyramidy v egyptské Gize, Semiramidiny zahrady v Babyloně, Artemidin chrám v Efezu, Diova socha v Olympii, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a Alexandrijský maják; kdo by neznal tyto divy světa… Proč vznikaly, z čeho byly postaveny, co se z nich zachovalo do současnosti? Nejen o tom pohovoří profesor geologie Antonín Přichystal, který osobně navštívil většinu míst a na některých měl možnost zkoumat stavební materiál.
Čtvrtek 10. 11., 17.00 Hmyz očima III. tisíciletí
Přednášející: doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. (Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně)
Lidstvo se považuje za vrchol civilizace a hmyz často chápe jako přítěž svého rozvoje, jako přenašeče nemocí, škůdce, obtěžující trapiče lidí a hospodářských zvířat. Ale je všude, je nesmírně přizpůsobivý a je ho mnoho. Na potravu je nenáročný, dá se chovat a dá se jíst. Počet obyvatel naší planety roste a zdá se, že nakrmit všechny pomocí steaků a grilovaných kuřat nebude možné. Jakou roli při obživě obyvatelstva může sehrát právě hmyz? S Marií Borkovcovou v TMB.
Všechny přednášky se uskuteční ve 4. patře TMB v přednáškovém sále od 17 hod.
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA
