KRÁSNÉ CIZINKY
LES BELLES ETRANGERES
- – 8. března 2025
Praha – Hradec Králové – Pardubice
Slavnostni zahájení 21. Tvůrčí Afriky se uskuteční 5. března od 17.00 v Městské knihovně na Mariánskem náměstí v Prazei.
Ve Vypravění ze tři kontinentů vystoupí vypravěči z Kamerunu, Konga-Kinshasy, Kanady a České republiky.
Hostem večera bude také belgický nakladatel Emile Lansman, s nimž si připijeme na 35. narozeniny jeho nakladatelství Lansman Editeur.
První etapa nového formátu permanentního festivalu od března do června s názvem Krásné cizinky bude pokračovat v dalsich dnech nejen v Praze, ale také v Hradci Kralové a Pardubicíh.
Tvůrčí Afrika
Pořádá Komba, z.s.
S podporou: Státní fond kultury, Hlavní město Praha, Mezinárodní organizace frankofonie, Francouzský institut v Praze, Francouzská aliance Pardubice
V partnerství s: Lansman Editeur, Městská knihovna v Praze, UNESCO-Praha, město literatury, Orientální ústav Akademie věd ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, African culture and Art, Librairie Francophone, gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové
———–
Tvůrčí Afrika jako značka pro originalitu, jinakost a novou humanitu
Několik otázek pro ředitelku a dramaturgyni festivalu, Lucii Němečkovou.
Po dvaceti letech existence se dosavadní týdenní květnový festival mění. Proč?
Tvůrčí Afrika se stala za dvacet let značkou pro poznávání afrických a karibských dramaturgií a divadel, mimořádnou kreativitu, vymykající se imaginaci, originalitu, jinakost a novou humanitu. Zaujímá nezastupitelnou pozici na kulturní mapě pražské/české kultury. Získala renomé ve světě, zejména ve frankofonních zemích. Stala se atraktivním partnerem pro zahraniční spolupráci (např. ETC_Caraibe z Martiniku, Dům autorů a autorek a Festival frankofonií v Limoges, pařížské nakladatelství Acoria, belgické nakladatelství Lansman Editeur ad.) Položila tuzemské základy poznatků a vnímání divadelních kultur z Afriky, Karibiku i diaspor. A protože rutina, strnulost jsou jí cizí a má ráda výzvy, chce tyto hodnoty učinit skutečnou, přirozenou, dlouhodobou, hlubinnou součástí našich kulturních životů a rozhledů.
Jak toho chce Tvůrčí Afrika docílit?
Je jasné, že dosavadní týdenní platforma jednorázového charakteru skýtá omezené možnosti. A to zvláště v prostředí, v němž po zbytek roku nemáme mnoho příležitostí se s podobnými divadelními podněty z Afriky, Karibiku či diaspor setkávat. Tudíž rozprostřeme naši dramaturgii do čtyř základních programových taktů a tematických linií, od března do června.
Co si od toho slibujete?
Domníváme se, že nový formát permanentního festivalu skýtá dramaturgické i organizační benefity v podobě:
- většího zacílení, prohloubení a soustředěnosti na jednotlivé události
- důkladnější péče o jednotlivé hosty a jejich programy
- intenzivnějšího zájmu publika
- důrazu na soustavnější poznávání a jeho kontinuitu
- větší propracovanosti a užší spolupráce se zahraničními i místními partnery
- intenzivnější propojenosti s vysokými i středními školami a studentstvem, mladými lidmi vůbec
- zkrátka větší efektivitu a celkové oživení bezprostřední přítomností afro-karibských témat a jejich nositelů ve společném kulturním prostoru
Jak tedy konkrétně bude celý permanentní festival strukturovaný?
Ve čtyřech dramaturgicky zacílených taktech, konkrétně tedy takto:
5. – 8. března Krásné cizinky – se zaměří na frankofonní projekty v dialogu se světem, zvou renomované autory/ky, oslavují francouzštiny ve všech jejich podobách… letos rozpoutáme projekt Vyprávění ze tří kontinentů (Kanady, Kamerunu, Konga-Kinshasy a České republiky), oslavu 35 let belgického nakladatelství Emila Lansmana, předního vydavatele her afrických a karibských autorek a autorů, zažijeme očistný rituál s autorem z Kamerunu Éricem Kwégoué…
23. – 26. dubna Ostrovy a kontinenty – s fokusem na zámořské projekty a kulturní vztahy, které Tvůrčí Afrika pěstuje s ETC_Caraïbe od r. 2010, kdy pravidelně propojuje autory/ky z Martiniku a jejich hry s českými tvůrci… Letos očekávejte divadelní cyklon tří výjimečných umělkyň: dramatičky a prozaičky Gaël Octavia, dramatičky Melissy Mambo Bangala a fotografky Lindy Mitram.
22. – 25. května Všichni jsme Afričani – akcentují otázky současnosti i minulosti (dekolonizace, afropeanství, afrofuturismus, afrofeminismus, négritude…), představují africké tvůrce/kyně napříč Afrikou a zároveň českou a evropskou tvorbu zaměřenou na témata jako rasismus, míšenecké identity, exil, uprchlictví… letos zaostříme všechny naše smysly na Benin a představíme dvě charismatické osobnosti současné beninské kultury: Ousmana Alédji a Cécile Avounglankou… oslavíme Den Afriky… a vyhlásíme první laureáty a laureátky Ceny Tvůrčí Afriky/Prix Afrique en création…
25. – 28. června Kdyby Václav Havel byl Afričan… představuje afro-karibské inspirace Prahou a Českou republikou ve spolupráci s UNESCO – Praha, město literatury 2025… těšíme se na světovou premiéru hry Laury Sheilly Inangoma z Burundi o Františce Plamínkové a překlad a čtení ze hry nového rezidenta, Elemawusiho Agbedjidji z Toga… rýsuje se ovšem také spolupráce s European Conference on African Studies (ECAS 2025)…
Hned v prvním taktu festivalu je patrné rozšíření geografického záběru mimo Afriku a Karibik… proč jste jej nazvali Krásné cizinky?
Tvůrčí Afrika nikdy nechtěla být ghettem, které zkoumá určitou oblast zájmu ve své uzavřenosti vůči ostatnímu světu. Chceme posilovat myšlenku „Tout-monde“ (Všehosvěta), jíž se inspirujeme v díle martinického myslitele, dramatika a spisovatele Edouarda Glissanta, a uvádět ji intenzivně v život. Zejména prostřednictvím zásadních témat naší přítomnosti a budoucnosti nahlížených z míšeneckých perspektiv osobností a děl z různých ostrovů a kontinentů. To všechno jsou velice svůdné, ale zatím neznámé skutečnosti, jejichž dosud nepoznanou krásu chceme postupně objevovat. Vlastně takové krásné cizinky. A protože březen je měsíc frankofonie a protože Krásné cizinky byly v devadesátých letech minulého století projekt, který v Čechách propagoval francouzské autory a autorky, bude se i náš stejnojmenný projekt pohybovat převážně ve světě různých francouzštin a jejich, mnohdy nečekaných, kontextů. Akadské, kamerunské a konžské vyprávění se tak například ocitne díky partnerství se sdružením Slovo 21 v blízkosti romského vyprávění.
Kdo všechno bude hostem Krásných cizinek?
Projekt storytellingu Vyprávění ze tří kontinentů propojí dva účastníky Her frankofonie v Kinshase v roce 2023. Akadského vypravěče Guyauma Boulianna z Kanady a konžského laureáta Her frankofonie Dana Bosembo. Ti vystoupí společně s romskými vypravěčkami Evou Danišovou a Mariou Sivákovou. Jejich sestavu doplní Eric Delphin Kwégoué z Kamerunu, který kromě toho, že je vypravěč, je také dramatik, režisér a performer. Všechny tyto své umělecké identity nám odhalí. A to prostřednictvím rituálu očištění a zakořenění Afrika se do Vatikánu nedostane nebo čtení ze hry Taxiwoman (z překladu Kateřiny Neveu bude číst herečka Lenka Novotná), kterou vydalo nakladatelství Lansman Editeur. Toto významné belgické nakladatelství frankofonních her, včetně těch afrických a karibských, si připomíná 35 let svojí existence. Na festivalu toto výročí oslavíme za přítomnosti nakladatele Emila Lansmana.
Kam všude můžeme za Krásnými cizinkami vyrazit?
V Praze to je Městská knihovna na Mariánském náměstí, kde se uskuteční slavnostní zahájení festivalu. Potom také mediatéka Francouzského institutu v Praze, Studio Paměť nebo Černínský palác, kde se festivaloví hosté setkají s frankofonními diplomaty v rámci Café francophone. V Hradci Králové pak zavítáme tradičně na gymnázium Boženy Němcové, které je partnerem Tvůrčí Afriky už od 1. ročníku. A v Pardubicích, v tamní Francouzské alianci.
Jak se s Krásnými cizinkami domluvíme?
Kdo umí francouzsky, tak si jistě vychutná francouzštinu kanadskou, kamerunskou, konžskou či belgickou. Do češtiny je všechny přetlumočí naše dlouholetá spolupracovnice, tlumočnice Eva Ullrichová, a to včetně vypravěčských vystoupení, která jsou částečně improvizovaná. Dalším jazykem vyprávění bude také romština. Opět tlumočená do češtiny.
Komu jsou Krásné cizinky určeny?
Všem, kteří chtějí spolu s námi vystoupit z řady. Divadelníkům stejně jako francouzštinářům. Studentstvu i dříve narozeným. Prostě těm, kteří chtějí nahlídnout na svět z poněkud jiné perspektivy.
Budou Krásné cizinky přístupné i dětem?
Děti a mládež od 10 do 18 let si vyloženě přijdou na své v sobotu 8. března dopoledne, kdy je pro ně připravena vypravěčská dílna s Guyaumem Bouliannem, Emilem Lansmanem a Danem Bosembo. Děti se naučí, jak příběh sestavit a vyprávět tak, aby zaujal. Naopak večerní rituál Erica Kwégoué ve Studiu Paměť je určený pro diváctvo od 15 let.
HOSTÉ KRÁSNÝCH CIZINEK:
Emile Lansman je belgický novinář, pedagog, specialista na africkou a quebeckou literaturu, neúnavný organizátor kulturního života, nakladatel. V roce 1989 založil vlastní nakladatelství (Lansman Editeur), které získalo velké renomé nejen v Belgii, ale v celém frankofonním světě především svou soustavnou péčí o vydávání divadelních textů a prací s autory nejen z Evropy a Severní Ameriky, ale také z Afriky. Z původně neznámých autorů, jejichž texty Emile Lansman vydal, se někteří posléze proslavili; jako např. Gao Xingjian, nositel Nobelovy ceny z roku 2000, či Sony Labou Tansi, Koulsy Lamko nebo většina afrických autorů, jejichž hry vyšly v edici Současná hra Divadelního ústavu, a které festival Tvůrčí Afrika od roku 2002 pravidelně představuje českému publiku a čtenářům, včetně letošního hosta – Érica Delphin Kwégoué. Emile Lansman byl hostem Tvůrčí Afriky už v roce 2009. Nyní přijíždí jako host podruhé, a to u příležitosti oslav 35. výročí vzniku jeho nakladatelství a dlouholeté vzájemné spolupráce s Tvůrčí Afrikou.
Eric Delphin Kwégoué je herec, režisér, dramatik a také bývalý raper. Dosud napsal asi dvacítku her. Jeho první skutečně uznávaná hra se jmenuje L’ombre de mon propre vampire (2008, Stín mého upíra), a vznikla z pocitu zmaru a deprese. Život před sebevraždou autorovi zachránila jóga a divadlo. Ovlivnilo ho setkání s dokumentárním divadlem. Do té doby psal pouze fikce, od té chvíle se však rozhodl věnovat pouze dokumentárnímu divadlu. Tak vznikla i jeho poslední hra À cœur ouvert, která získala Prix RFI 2023. Tento thriller věnoval kamerunskému novináři a rozhlasovému moderátorovi Martinezi Zogovi, který za to, že informoval o vládní korupci v Kamerunu, byl unesen a posléze zavražděn. Martinez Zogo nebyl prvním ani posledním novinářem, který byl v Kamerunu takto chladnokrevně zabit. Proto mnozí uprchli ze země, kde se již necítili bezpečně. V Kamerunu ostatně nežije ani sám autor, svůj druhý domov našel ve Francii. Některé jeho hry narazily na odpor režimu v rodné zemi. Takový byl osud dramatu Out (2013) o homosexualitě, která je v Kamerunu nelegální a tvrdě pronásledovaná, nebo textu La ménopause du quotidien (2020, Každodenní menopauza) o dvaačtyřicetileté vládě prezidenta Paula Biyi. V rámci Tvůrčí Afriky představíme monodrama Taxiwoman, v níž autor vypráví příběh mladé ženy, která se chce stát taxikářkou, což je zaměstnání, které v její rodině vykonávají všichni muži. Naráží však na předsudky patriarchální společnosti. Zároveň představíme performanci Afrika se do Vatikánu nedostane (Afrique n´ira plus au Vatican). Jde o působivý rituál očištění a zakořenění.
Guyaume Boulianne se narodil v St. Boniface v Manitobě a vyrůstal v Meteghan Centre v Novém Skotsku. Všestranný umělec, multiinstrumentalista, známý jako jeden ze zakládajících členů skupiny Cy, také básník a vypravěč. V roce 2024 vydal svoji první sbírku básní nazvanou Nâ. V roce 2023 reprezentoval Kanadu na Hrách Frankofonie v Kinshase, kde zaujal svými originálními příběhy i stylem vyprávění. To ostatně představí nyní i v Praze a Pardubicích.
Dan Bosembo je mladý, všestranný umělec z Demokratické republiky Kongo. Herec, zpěvák a tanečník. Vystudoval Národní institut umění a zábavy. Od roku 2016, kdy zaujal svým monologem Le résistant (Houževnatost), se vydal na dráhu vypravěče. Na 9. Hrách frankofonie v rodné Kinshase vybojoval v roce 2023 pro svoji zemi bronz v sekci vyprávění.
Eva Danišová – romská prozaička, překladatelka, vypravěčka, členka Klubu romských spisovatelů Paramisara a terénní sociální pracovnice. V roce 2007 získala Cenu Mileny Hübschmannové za povídku Pal miro papus (O mém dědečkovi). Její povídka Vánoce 1944 zvítězila v soutěži serveru Romea.cz „Romské Vánoce“. Autorské pohádky Čardášová princezna a O dvou kočičkách jsou součástí antologie pohádek Otcův duch a jiné pohádky romských autorů (2012). Ve své tvorbě zdařile zaznamenává proměny způsobu života Romů v Československu 2. pol. 20. století. Na své dětství prožité u prarodičů, kteří ji vychovali, vzpomíná v cyklu povídek Moji milí (2014). Povídky Kozačky a Usmrkaná holčička jako panenka z tohoto cyklu se dočkaly překladu do němčiny. Česky psaná novela Mít někoho svého vyšla ve sborníku současné ženské romské prózy Slunce zapadá už ráno (2014).
Maria Siváková – je prozaička, publicistka, vypravěčka, kariérní poradkyně a kontaktní pracovnice kladenské pobočky Člověka v tísni. V minulosti pracovala jako asistentka senátorky Adély Šípové. Debutovala povídkou Díky, brácho, (el., 2021). Její texty se objevily mj. v Lidových novinách, kulturním čtrnáctideníku A2, obtýdeníku Tvar, týdeníku Respekt a ve sbírkách Všude samá krása (Kher, 2021), Samet blues (Kher, 2021) a almanachu romského literárního klubu Paramisara Fameľija nadevše (Slovo 21, 2024).
