<p>UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Před 100 lety bylo v Uherském Hradišti založeno Slovácké muzeum. Jeho pracovníci připravili k tomuto výročí bilanční archeologickou výstavu, která má ukázat to nejzajímavější, co se v regionu za uplynulé století podařilo najít a vybádat.</p> <p>Výstava, která začne vernisáží 21. listopadu v 17 hodin, je koncipovaná jako sedm ohlédnutí za bohatými dějinami regionu. Výběrem z cenných středohradištních nálezů připomene 1150 let od doby, kdy na území Velkomoravské říše přišli soluňští bratři Konstantin a Metoděj.<br />
Lidé budou moci navštívit i repliku velkomoravské kaple s pohřbem význačného Moravana, snad samotného knížete Svatopluka, která na sklonku 9. století stávala v hradišťské městské části Sady. Putování zamíří do doby Štorchových „lovců mamutů“, kteří se do dějin regionu zapsali neméně významně.<br />
K vidění tak budou nejen původní pravěké kamenné nástroje, mumifikované mamutí maso a mamutí srst s parazity, ale také replika dospívajícího mamuta v životní velikosti o výšce přibližně 2,5 m. „Další zastavení povedou na konec doby měděné (eneolitu), k našim předchůdcům z doby bronzové, k prvním keltským osadníkům Uherskohradišťska i k jejich germánským následovníkům a římským souputníkům. Putování zakončíme v době vznikajícího středověkého města,“ přiblížila historička a autorka expozice Dana Menoušková.</p> <p>Jaké objevy nebo výzkumy v regionu za posledních 100 let považujete za nejzásadnější? Kdy k nim došlo?</p> <p>Neexistuje jeden nejdůležitější objev. Pro každé dějinné období a pro každou lidskou generaci za doby existence muzea je to samozřejmě a logicky něco jiného. Významné byly výzkumy a objevy z 2. poloviny 20. století týkající se velkomoravské architektury, které mimo jiné exaktně doložily, že v dobách Velké Moravy stály kamenné nikoli jen dřevěné stavby, a výrazně posunuly naše znalosti o době, společnosti ale i zručnosti a tvořivosti řemeslníků osmého až počátku desátého století. Jedná se o výzkumy ve Starém Městě (Valy, Špitálky, Na Dědině), v Uherském Hradišti – Sadech nebo v Modré. Pro poznání Uherského Hradiště měly zásadní význam záchranné výzkumy prováděné zde od 70. let 20. století, které krůček po krůčku a často s překvapením odhalují dějiny osídlení města. Málo známé, ale neméně významné jsou objevy z doby „lovců mamutů“ například z městské části Jarošov, které dokumentují charakter nejstaršího osídlení regionu zhruba 35 tisíc let před současností.</p> <p>O kolik objevů se přibližně jedná?</p> <p>Řádově jsou jich desítky.</p> <p>Jak velký pokrok zaznamenaly za těch 100 let metody práce archeologů? Který vědecký objev měl na způsob vaší práce největší vliv?</p> <p>Obrovským pokrokem, ať už při práci v terénu, při dokumentaci nebo při prezentaci nálezů je možnost využití moderní počítačové techniky, skenerů a podobných přístrojů. Zásadní se jeví spolupráce s dalšími vědními obory (uplatnění například geofyziky a geofyzikální prospekce v archeologii, dendrochronologického datování, jaderné analytické metody v souvislosti se stanovením prvkového složení a datování předmětů. Vyvinuly se ale také pomocné vědy historické nebo kartografie.</p> <p>Probíhá právě teď nějaký důležitý či zajímavý výzkum na Uherskohradišťsku?</p> <p>Systematický výzkum teď neprobíhá, ale děje se řada drobnějších, zdánlivě nenápadných výkopů, které již častokrát stály za významným nálezem.</p> <p>Na čem by se dalo pracovat, nebo co všechno by hradišťští archeologové už mohli vědět, kdyby měli k výzkumům dostatek peněz?</p> <p>Jedna z výzev, která před námi stojí, je například ověření výsledků geofyzikální prospekce na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti. Jde o to ověřit, zda zjištěná rotundovitá stavba je či není onou velkomoravskou kaplí svatého Jiří, zmiňovanou již v listině Přemysla Otakara II. z roku 1257.</p>
