Hostem oslavenců bude dnes již legendární dixieland Steamboat Stompers s Evou Emingerovou. Z koncertu je naplánovaný živý záznam, který by měl později vyjít na DVD, popřípadě část nahraného koncertu ve formě živé nahrávky na připravovaném 2 CD kapely.
A jak vše začalo? V roce 2005 v Týništi přemýšleli, jak zajistit přísun nových a hlavně mladých hráčů do Mladého týništského big bandu. V takovémto tělese se způsob a i technika hry odlišuje od standardní výuky na základní umělecké škole, a proto je důležitá průprava.
Vzniklo tedy přípravné sedmičlenné oddělení. „V nové kapele se hráči (žáci ZUŠ) hlouběji seznámili se swingovým frázováním, s celkovým chápáním swingové hudby a improvizací na daný hudební nástroj. Toto mladé přípravné oddělení již v roce 2007 zazářilo na celostátním kole Národní soutěže jazzových a tanečních orchestrů v Litvínově a bylo jasné, že to nebude ´jen´ přípravné oddělení, ale že se z této dixielandové kapely stane samostatná jednotka, která už vykročila vstříc slibné budoucnosti,“ uvedl na adresu ´buřinek´ Pavel Plašil, ředitel týnišťské ZUŠ.
Sestava kapely se za jedenáct let fungování proměnila personálně, nikoliv však v obsazení nástrojů. Samozřejmě je to dáno mnoha faktory – věkem, přechodem na jinou školu, pracovní vytížeností. Na kvalitě hry a řekněme i „duchu“ kapely se změny nikterak neprojevily. Vždy se na jednotlivé hráčské posty postavili talentovaní muzikanti.
Současné složení Black Buřiňos: trumpeta – Václav Hloušek, pozoun – Jan Ptáček, klarinet – Vojta Hájek, saxofon – Karel Štrégl ml., tuba – Pavel Hlubuček, bicí – Pavel Plašil ml., klavír – Ondřej Blažek. První ze jmenovaných, trumpetista Václav Hloušek, na otázku, čím tak mladou kapelu přitahuje právě dixieland, odpověděl: „Abych pravdu řekl, zpočátku to ani nebyl tolik ten žánr, co nás (nebo spíš mě osobně) k této kapele přitáhl. V kapele jsem začal, když mi bylo asi 14 let a líbilo se mi hlavně, jak to šlape pospolu, jaká je tam úžasná parta, a že už v takhle nízkém věku můžeme objíždět takřka celou republiku a bavit lidi svou energií. Časem jsem si však vybudoval vztah i k samotnému dixielandu jako žánru, který je úžasný svou tvárností. Díky tomu, že se jedná v podstatě o muziku improvizovanou, nechá se zahrát nejen „staromilsky“, ale i moderně, a právě o to se s Buřinkama tak nějak snažíme.“
Základní osou repertoáru jsou klasické americké dixielandové standardy (např. Tiger Rag, Alexander’s Ragtime Band, Ja-Da,…), které doplňují některé aranže českých autorů (např. od Jiřího Štusáka, Maturitní večírek). „Nejvíce ale příznivce baví asi naše sólové skladby, Blueberry Hill pro trubku, Clarinet Marmelade pro klarinet a Yakety Sax pro tenor saxofon a to hlavně díky tomu, že s těmito skladbami je nejvíce spojena i naše show. I když máme mezi fanoušky hodně hudebních znalců, většina lidí poslouchá i očima a nejvíce ocení právě energii, kterou předáváme těmi srandičkami okolo,“ doplnil trumpetista.
Ne všichni členové Black Buřiňos jsou profesionálními muzikanty. Pro které se tedy stala hudba tzv. obživou? A co ti ostatní? „Dá se říct, že čtyři sedminy kapely se vydaly směrem profesionálních muzikantů. Tubista Pavel Hlubuček má za sebou kompletní Pardubickou konzervatoř a hraje mimo jiné také výborně na bicí a baskytaru, ten se určitě neztratí. Já (Václav Hloušek, trumpeta), Honza Ptáček (pozoun) a Pavel Plašil (bicí) v současnosti studujeme Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze a dá se tak očekávat, že se hudbou taky budeme živit,“ uvedl Hloušek a pokračoval „Co se týče ostatních členů kapely, i když se hudbě třeba nevěnují tak intenzivně, není to na pódiu vůbec znát, hlavně díky jejich nadšení a zápalu pro hraní. I tak si ale myslím, že na svoje nástroje cvičí víc, než kdejaký konzervatorista.“
Jediným „cizincem“ v kapele je tubista Pavel Hlubuček. Jak se v Black Buřiňos cítí a jak rychle zapadl do černé party s buřinkou? „V buřinkách, jak to napsat, se cítím úplně super jako mezi svými, mám komu říkat vtipy, řešit s kým holky a hlavně neřešit muziku, že jo (úsměv). Hlavně mě kluci naučili hlášky typu: ,,prosím tě nehraj“, „dva tóny a to stačí “ nebo stačí ,, jako prd “. Takže super.“
Sedm nástrojů – sedm muzikantů, každý z trochu „jiného těsta“. Jak řeší „ponorku“, je-li vůbec nějaká? „Troufám si tvrdit, že s ničím takovým jsme se ještě nesetkali. Kromě hudby máme s klukama také spoustu jiných společných zájmů, ať už jde o hudbu, nebo třeba holky, a tím pádem se jen tak nestane, že bychom si lezli na nervy. Když už se náhodou přihodí, že by nás někdo z kapely prudil (i to se stává), hodně rychle se to smaže nějakou vtipnou hláškou a vše zase šlape tak, jak má,“ uzavřel Václav Hloušek.
A důležitá informace na závěr:
Předprodej vstupenek na narozeninový koncert Black Buřiňos probíhá v kanceláři ZUŠ v Týništi nad Orlicí.
