Vynikající lustry neustále zdobí významné světové paláce. Je však také mnoho sklářů, jejichž práci jen stěží lze považovat za produkt průmyslový nebo umělecký. Mezi skláři, který svou tvůrčí a bohatostí vynikli i ve světě je Jiří Pačinek z Lindavy na severu Čech.
Sklářské umění severočeského mistra je již řadu let zařazováno do českého Skleněného pokladu. Mezi domácími skláři se prezentuje ateliérem v Praze, ale především sklářskou zahradou a křišťálovým chrámem. Myšlence chrámu zdobeného sklem předcházel pokus vybudovat křišťálový hrad v České Lípě. Sklo se jako ušlechtilý materiál objevuje v kostelích, bazilikách a katedrálách po staletí, kdy barevnými vitrážemi prochází paprsky slunce a přes tisíce malých střípků vstupují do duchovního prostoru, který kdysi stvořily myšlenky a vize panovníků, umění jejich architektů a ruce šikovných stavitelů…Jistý anglický cestovatel v 17. století vysoce hodnotí ve svém díle české chrámy pro jejich barevnost. Sklo a světlo tvoří duchovní prostor nekonečného Všehomíra.
Křišťálový chrám Jiřího Pačinka, který byl otevřen v polovině června, je současně zařazen do letní exkluzivní výstavy českých sklářů, pořádané Libereckým krajem pod názvem Křišťálové údolí. Nabízí ojedinělý a intenzivní vizuální zážitek, spočívající v symbióze bezmála dvě stě let starého sakrálního prostoru a moderního uměleckého skla. V nádherném prostředí kostela Povýšení nalezení svatého Kříže v empírovém stylu vytvořil Jiří Pačinek originální výstavu skla v samotném kostele, ale také současně podivuhodnou až téměř pohádkovou zahradu z produktů skla.
Spojení křivek klasicistní architektury a světla s velkorozměrnými plastikami mistra a jeho kolegů, inspirovanými faunou i flórou, vznikla hra tvarů, barev a optických efektů. Tvorbu uměleckého prostoru na severu Čech podpořili starosta obce Kunratice u Cvikova Michal Iwanejko. Správa římskokatolické farnosti umožnila pak za spolupráce správce farnosti Rudolfa Repky využít chrám jako výstavní síň.
Jedním z již dřívějších prostorů severočeského skláře byly nízké zídky v parčíku nedaleko náměstí. Tam se ve sklářské peci odehrávaly pokusy o zajímavé sklářské produkty, jakým bylo například fosforeskující sklo. Z jakýchsi garážových prostor přestávaly vycházet jen skleněné kuličky a figurky nebo vázy. Neuvěřitelně se severočeský sklář osvobodil z podzemí a stal se známým mezi skláři na světě. V poslední době představil své umění v Německu a Afganistánu. Kunratice u Cvikova a huť sklářského mistra v rámci Křišťálového údolí jsou inspirativními cíli pro letní turistické cestování po naší vlasti. Pro svou blízkost k hranicím se nabízejí i jako cíl turistům z Polska a Německa.
