<p>VELKÁ NAD VELIČKOU: Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1228 a tehdy se o ní píše jako o městysi s tržním právem. Během dalších staletí byli jejími majiteli různí šlechticové. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1628 patřila císařskému plukovníkovi Františkovi de Magno. 17. století a počátek století 18. byly ve znamení požárů a plenění. Dokládá to i opevněná hradební zeď kolem kostela sv. Máří Magdalény, který má kněžiště z první poloviny 14. století.</p> <p>Zlepšení situace obyvatel přinesla až vláda Marie Terezie a zejména pak panování jejího syna Josefa II. Dnes se obyvatelé věnují zemědělství, ale většina je zaměstnána Kordárně Plus a.s., která je předním světovým výrobcem textilních tkanin pro pneumatiky a dopravní pásy.<br />
Město má bohatou historii a stále živou folklorní tradici. Žije v něm necelých 3000 obyvatel, a ti mohou vybírat z velké řady kulturních aktivit, které se soustřeďují zejména kolem kulturního domu nebo knihovny.</p> <p>Finance a kultura</p> <p> „V rozpočtu obce je na kulturu ročně ve výdajích počítáno s cca 3,5 miliony Kč. Z toho představují náklady na knihovnu 400 tisíc Kč, provoz kulturního domu (dále KD) a pořádaní kulturních akcí (včetně nákladů na jednotlivé soubory, jejich vystoupení a soustředění) přijde na 2 miliony a to včetně roční splátky na koupi KD ve výši 450 tisíc Kč, zbylých 1,1 milionů Kč je určeno na pořádání nejvýznamnějších kulturních akcí – Horňáckých slavností a festivalu Ozvěny Horňácka. Příjmy z kultury rozpočtujeme v roční výši cca 1 milion Kč a to včetně pronájmu nebytových prostor v KD,“ říká starosta obec Ing. Jiří Pšurný.<br /> Kulturní dům – centrum kultury v obci<br />
V 60. letech minulého století zaznamenal podnik Kordárna velký rozmach výroby, a tak vznikla i myšlenka na vybudování Závodního klubu Rudý říjen, tedy dnešního KD. Slavnostní otevření nového objektu proběhlo v prosinci 1964. Po privatizaci Kordárny se objekt stal majetkem Odborového svazu Kordárny a od něj ho v roce 2007 odkoupila za 7 milionů obec Velká nad Veličkou. Tuto částku částečně splácí. „Na opravu KD máme vypracován projekt celkové rekonstrukce, která by stála kolem 70 milionů Kč. Takže se zatím odkládá,“ vysvětluje starosta obce a dodává: „kapacita sálu je 350 míst a konají se tu tradiční kulturní a společenské akce, které pořádá nebo spolupořádá obec. Jde o Ples obcí Horňácka, Fašanek, dětský folklorní festival Mladé Horňácko, Horňácké slavnosti, festival Ozvěny Horňácka a další. Tyto akce jsou v posledních letech doplňovány Koštem slivovice, Hodovou přehlídkou sborového zpívání, Mikulášskou besedou u cimbálu a Předvánočním programem. Podporujeme také řadu koncertů a besídek, které pořádá zdejší Základní umělecká škola. Vše děláme vlastními silami, nemáme kulturní středisko s profesionálními pracovníky.“<br />
V budově KD působilo od ledna 1965 kino, která však pro nezájem diváků skončilo svoji činnost v roce 1996. Od této doby promítá jen příležitostně, většinou pro mateřskou nebo základní školu. </p> <p>Obecní knihovna</p> <p>Své prostory má v KD také zdejší Obecní knihovna. Původně působila jako Sdružená knihovna Sdruženého závodního klubu ROH Velká nad Veličkou. V roce 1973 přešla pod Okresní knihovnu Hodonín. Přejmenovala se na Sdruženou knihovnu a zároveň působila jako středisková knihovna pro sedm napojených knihoven z blízkého okolí. V roce 1993 se stala zřizovatelem knihovny obec. Došlo k jejímu rozšíření a vybavení počítači, včetně zavedení internetu. Původní knihovní systém Lanius byl v roce 2010 nahrazen modernějším Claviusem. Knihovna pořádá velké množství akcí – např. Klíčování prvňáčků (děti dostanou symbolické klíče ke knihám), Pasování na čtenáře, besedy s autory, ankety, soutěže. Knihovní fond tvoří necelých 19 tisíc knihovních jednotek, registrovaných čtenářů je přes šest set, z toho 233 do patnácti let. V minulém roce bylo uskutečněno 35 670 výpůjček. </p> <p>Obec žije zejména folklorem</p> <p>Zájem o něj dokládá řada souborů. Dlouhou historií se může pochlubit Horňácký mužský pěvecký sbor, který v letošním roce oslavil 55 let činnosti. Ženský pěvecký sbor působí od roku 1968 a věnuje se folkloru a úpravám lidových písní. Národopisný soubor Velička vznikl v roce 1968 a navázal na tradici tanečního souboru Veličan vzniklého v roce 1958. Prezentuje tance, písně a lidové zvyky z jihomoravského regionu Horňácko a z přilehlých oblastí Slovácka, Kopanin a Slovenska. Reprezentuje region i v zahraničí – vystupoval ve Velké Británii, Německu, Itálii, Turecku, Belgii, Alžírsku, na Kypru atd. Účinkoval v řadě televizních pořadů. Dětský folklorní soubor Veličánek byl založen v roce 1979 a má dvě věkové skupiny. Navázal na první organizované folklorní kroužky vzniklé na školách v 50. letech minulého století. Všechny tyto soubory financuje obec. V místě působí také pět Horňáckých cimbálových muzik – Martina Hrbáče, Miroslava Minkse, Jana Grabce, Romana Sokola a Trnečky. Jde o samostatné útvary bez nároku na finanční podporu obce.<br />
Od roku 1957 se v obci pořádají Horňácké slavnosti. Místem konání je Horňácký stadion, velické náměstí a další místa v obci. Slavnosti jsou přehlídkou autentického folkloru celého Horňácka. Řadu let je jejich součástí Horňácký jarmark tradičních řemesel a další doprovodné akce (výstavy). Na pořádání finančně přispíval i Jihomoravský kraj, a to částkou kolem 60 tisíc. Letos se však pořadatelé museli obejít bez této pomoci.<br />
V roce 1979 se Velká nad Veličkou stala pořadatelem nejstaršího regionálního festivalu zaměřeného na dětský folklor Mladé Horňácko. Festival Ozvěny Horňácka dává možnost zájemcům o folklor mimo Horňácko předvést písně, tance a zvyky svého regionu. Jeho historie se začala psát v roce 1997. Ples obcí Horňácka má za sebou 12 ročníků, Košt klobásek se konal sedmkrát. Některé z akcí jsou opravdu velmi náročné na přípravu a organizaci – jde především o Horňácké slavnosti, Ozvěny Horňácka nebo Košt klobásek.<br />
Hudební skupina Sad Harmony působí v obci od roku 2000 a zaměřuje se na rock-metal a stejně tak jako rocková skupina Zapa – de. Své příznivce mají zejména mezi mladší generací.</p>
