Testovací příspěvek
ČR: Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten vydal na začátku prosince interaktivní encyklopedii barokního divadla nazvanou Let’s baROCK! Kniha…
V listopadu 1951 bylo v Národní galerii založeno oddělení orientálního umění, jehož přednostou se krátce nato stal indolog Lubor Hájek. Nově zřízenému oddělení bylo ministerským výnosem uloženo, aby ve svých sbírkách shromáždilo díla asijského umění z českých veřejných a soukromých sbírek a zaměřilo se na jeho studium a prezentaci formou katalogů a výstav. Situace byla i přes podporu z nejvyšších míst složitá a sbírky se až do roku 1998 stálé expozice, která by představila reprezentativní výběr souborů z jednotlivých asijských zemí, nedočkaly. Podařilo se nicméně shromáždit přes deset tisíc předmětů asijského umění a představit je na desítkách krátkodobých výstav.
S nebývalým zaujetím připravená publikace Sto let jednoho stromu je věnována Luboru Hájkovi k nedožitým stým narozeninám. Podrobně popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let. Ukazuje, z jakých zdrojů sbírky orientálního oddělení v prvních desetiletích své existence čerpaly, a představuje osobnosti, které se na jeho zrodu podílely. Vypráví pohnutý příběh dvou dlouhodobých expozic čínského umění v zámku Troja a v Benešově nad Ploučnicí a téměř detektivním způsobem pomocí dobových dokumentů mapuje okolnosti požáru benešovského zámku v roce 1969, který část asijských sbírek zničil. Závěrečné pasáže knihy představují erudovaného odborníka Lubora Hájka jakožto milovníka a znalce asijského umění, jemuž sbírky někdejšího orientálního oddělení do značné míry vděčí za svou podobu a obsah. Publikace tak přináší detailní vhled do procesů fungování i kontextu institucionálního sběratelství asijského umění v Československu v meziválečném a poválečném období.
Michaela Pejčochová je kurátorkou čínských sbírek Národní galerie v Praze a věnuje se studiu dějin čínského malířství, jeho sběratelství a dějinám sbírek asijského umění na Západě. V roce 2019 vydala knihu Posel z Dálného východu. Vojtěch Chytil a sběratelství moderní čínské tušové malby v meziválečném Československu, která získala ocenění Nejkrásnější kniha roku v kategorii publikace o umění. Vedle katalogů a odborných studií o čínském umění napsala také řadu popularizačních článků a s Lukášem Zádrapou vydala knihu Čínské písmo.