Navigace

Spolupráce kulturních institucí a vysokých škol s humanitním zaměřením zvyšuje šance studentů uplatnit se na trhu práce

1. 8. 2016
Veronika Polnická

JIHOČESKÝ KRAJ:Jedním zproblémů současného českého školství je to, že studentům většinou nebývá příliš často dána možnost, aby mohly své teoretické znalosti uplatnit také vpraxi. Tato nemilá skutečnost se stále častěji podepisuje na tom, že čerství absolventi obzvláště humanitních oborů mají problémy uplatnit se na trhu práce.Právě proto se pedagogové oboru Dějiny umění na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity vČeských Budějovicích rozhodli prohloubit dosavadní kooperaci sAlšovou jihočeskou galerií, patřící k pěti největším institucím svého druhu v České republice a hledali nový efektivní způsob spolupráce.

V této souvislosti přišel šéfkurátor AJG David Kubec s návrhem dát příležitost realizovat kreativní výstavní projekty, jejichž autory by byli právě studenti dějin umění. Ředitele AJG Aleše Seiferta i pedagogy z Jihočeské univerzity tato idea oslovila, a tak mohly pozvolna začít přípravy na  nový projekt.
Univerzita vychovává budoucí nadějné kurátory a AJG zase disponuje rozsáhlou sbírkou umění a také atraktivními  výstavními prostory, které by bylo možné pro tyto účely využít.
V nedávné době AJG spustila nový výstavní projekt jehož primárním cílem je poskytnout návštěvníkovi kulturní prožitek v alternativním výstavním prostoru. Ve staronovém  otevřeném suterénu (nebo-li  též terénu) tak bude po nějaký čas docházet k uměleckým experimentům, jenž by měly nalézt nové možnosti pro co nejkreativnější formu prezentace moderního a současného umění. Pokud vše dobře dopadne, pak by se právě v těchto prostorách mohla uskutečnit výstava,  jejíž  téma, koncept osloví majoritní většinu poroty a její autoři ji dokážou přesvědčivou argumentací obhájit před ostatními. Šanci na úspěch budou mít všechny projekty naprosto stejnou, to znamená, že jim bude ponechána volnost co do tematického zaměření a konceptu, jedinou podmínkou bude vycházet ze sbírek Alšovy jihočeské galerie.
 

Rýsuje se tedy zajímavý vzorec  pro oboustranně výhodnou součinnost. Galerie získá příležitost prezentovat veřejnosti i ta díla, která bohužel po většinu času uchovává ve svém depozitáři a studenti dějin umění si budou moci vyzkoušet kurátorskou činnost v praxi. Nakonec by mohlo dojít i k zajímavým objevům. Již v rámci minulých ročníků, kdy studenti připravovali své výstavní projekty s vědomím, že nebudou uskutečněny, ale přesto do nich vložili veškeré úsilí, byla ve sbírkách této instituce objevena díla významného českého umělce ve službách světové vědy – Luďka Peška (narozen roku 1919 v tehdejším Československu, zemřel roku 1999 ve Švýcarsku, kde žil a pracoval třicet let). Významný malíř, ilustrátor, spisovatel a fotograf, byl absolventem Akademie výtvarných umění v Praze a členem Svazu českých výtvarných umělců, ze kterého byl v roce 1971 vyloučen spolu s dalšími umělci, kteří po sovětské intervenci v roce 1968  zůstali mimo území ČSSR.
Od roku 1969 do roku 1986 pak pracoval pro National Geographie Magazine a Smithsonian National Air and Space Museum ve Washingtonu, D. C., jako ilustrátor objevů, které koncem šedesátých a v průběhu sedmdesátých let učinila NASA. Postupem času se stal jedním z předních představitelů Space artu. Space Art nebo Astronomical Art, jakožto originální projev moderního umění, je spjat s vědou a s průzkumy vesmírného prostoru. Svou inspiraci čerpá z expedic NASA (Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku).

Podobně jako ostatní umělecké žánry, také Space Art má mnoho podob a odvětví, která zahrnují vesmírný realismus (Lucien Rudaux, Luděk Pešek, David A. Hardy a další), vesmírný surrealismus a symbolismus (Luděk Pešek, Michael Böhme a další), kosmický hardware a kosmické modelování skulptur (mezi známé představitele patří Artur Woods – důraz je kladen především na proces tvorby jako takové, který se odehrává („ve stavu beztíže“) . Vesmírný prostor je sám o sobě zdrojem rozmanité inspirace pro vizuální média. Díky možnostem moderní techniky lze pozorovat a zkoumat vesmír, pomocí nejmodernějších technologií. Moderní umělci věnující se Space Artu, kteří jsou mimochodem zčásti i vědeckými pracovníky (astronauty v praxi) tak mohou využít jedinečných příležitostí, jež umělci stojící u samého počátku tohoto uměleckého odvětví neměli. I přes tento handicap však dokázali položit pevné základy tomuto druhu umění, na nichž je dodnes stavěno a na jejichž umělecký odkaz současní umělci navazují.

Umělci, kteří se věnují tomuto druhu umění, nacházejí největší možnosti seberealizace na poli vizuálních médií (vědecké a science fiction magazíny), kde  své odborné statě často doprovází vlastními ilustracemi. Řeč je o odborných magazínech Leonardo, Geo, Starlog, Science, Kosmos nebo Future Life. Dále se stále častěji uplatňují také jako tvůrci vizuální podoby počítačových her a programů.

Umělci IAA (International Association of Astronomical Artists) věnující se kosmickému realismu, jako například  David A. Hardy, Don Dixon, Kim Poor nebo Michael Carroll, čerpají z uměleckého odkazu Luďka Peška, jehož  uměleckými vzory byli francouzský astronom, umělec a otec Space Artu Lucien Rudaux (1874 – 1947), jakož i  Američan Chesley Bonestell (1888 – 1986), známý svými ilustracemi pro science fiction časopisy, stejně tak jako knihami o dobývání vesmíru, o průzkumu Marsu či o sluneční soustavě.

V úvodu této práce jsem uvedla, že těmi nejvýraznějšími následovníky Luďka Peška na poli Space Artu jsou David A. Hardy, Artur Woods a  Michael Böhme. V současné době je role astronomických umělců mnohem rozmanitější stejně jako jejich úkoly v oblasti vizuální propagace vesmírného prostoru prostřednictvím tištěného, ale i hraného média.

Názorným příkladem je právě David A. Hardy, který je autorem vizuální podoby několika počítačových her, programů a obalů hudebních CD (Hawkwind – jedena z prvních space rockovýh skupin), dále televizních filmů (například The Neverending Story) a kultovních televizních seriálů (jako například Blake’s Seven, Tomorrow’s World, Cosmos, Horizon, etc.).

Výzvou by bylo také najít současné umělce, kteří se Peškovou tvorbou nebo Space artem volně inspirují  a nejsou  umělci IAA. Mezi takové by mohl patřit Máté Kamarás, rodák z Miskolcu v Maďarsku pocházející z umělecky založené rodiny. Jeho otec byl fotograf a grafik a matka pocházela z rodiny ve které hrála důležitou roli hudba a literatura.  

O Kamarásovo dílo je velký zájem napříč světem (oblíbený je doma v Maďarsku, Rakousku, Německu a neobvyklý zájem vzbudilo jeho dílo zejména v Japonsku). Máté Kamarás je nejenom úspěšným malířem, ale především muzikantem a známým muzikálovým zpěvákem (ztvárnil například Smrt ve slavném muzikálu Elisabeth, Herberta v Tanz der Vampire nebo Jacka Rozparovače v muzikálu Lulu). Stejně tak, jako charaktery postav, které Máté Kamarás ztvárňuje ve světově úspěšných muzikálech, tak i jeho obrazy jsou tematicky velmi rozličné.  Čitelný je v nich impresionismus, mysteriózní a snové kompozice, magické planety jakož i abstraktní expresionismus, v němž je nevíce patrná podobnost, a tudíž i možná inspirace Space artem, respektive pozdní tvorbou Luďka Peška. Ovšem to, zda Máté Kamarás nebo někdo jiný rozšíří řady umělců, které přímo nebo volně ovlivnil odkaz Luďka Peška je otázkou na umělecko-historickou studii. 

Ať tak či onak, jedno je jisté, a sice, že v obrazech Matého Kamaráse se mísí životní energie, jakož i motivy hudby, literatury, vesmíru, spirituality a mystiky.  A právě tato charakteristika spojuje Mátého Kamaráse a Luďka Peška. Jde-li o pouhou náhodu nebo je v tom něco více zůstává otázkou do budoucna. Ostatně nejlépe to vystihuje výrok samotného umělce: „Jede Form der Kunst hat eine gemeinsame Wurzel. Der Ausdruck, die Intention, die Energie und Individualität der Seele macht lediglich den Unterschied.“ Mate Kamaras

V současné době zároveň vzniká i diplomová magisterská práce s názvem Luděk Pešek a Space art, která by měla dát vzniknout stylové charakteristice Peškova umění s pomocí analýzy české tvorby a tvorby v exilu. Zároveň by také měl být položen základ pro vytvoření umělcovy kompletní biografie. A kdo ví, možná, že nakonec i studenty nadcházejícího ročníku zaujme osobnost Luďka Peška natolik, aby se pokusili připravit výstavní projekt, jehož ústředním tématem bude právě jeho umělecký odkaz. Každopádně všem budoucím kurátorům přejeme hodně úspěchů s výstavními projekty i v pracovním procesu.    

 

Odkazy a zdroje :

 

Použitá literatura
Miroslava Hlaváčková,  Luděk Pešek; obrazy, kresby, grafika, Galerie moderního Umění, Roudnice Nad Labem, 2003   
David A. Hardy, Visions of Space, Paper Tiger, A Dragon’s World Imprint, 1989
Lucien Rudaux, Sur Les Autres Mondes, Auge, Gillon, Hollier-Larousse, 1937
Noel Cramer, Ludek Pesekś role as Space Artist, Organizations and Strategie : in Astronomy, Volume 5, Observatoire de Genéve,  2004  

 

Internetové zdroje
International Association of Astronomical Artist [b. r.], http: www.iaaa.org [přístup 27. 5. 2016]
Space Artist Ludek Pesek Website [b. r.], http://www.ludekpesek.ch/[přístup 27. 5. 2016]
David A. Hardy – AstroArt.org | Hardy Profile[b. r.], http://www.astroart.org/#!hardy-profile/c1a9q/ [přístup 27. 5. 2016]

Facebookové stránky Mate Kamaras Art
https://www.facebook.com/mate.kamaras.3?fref=ts[přístup 30. 7. 2016]

Výstava Mateho Kamarase : „OTTHON – WIEDER DAHEIM“ z roku 2013
http://www.galerie-time.at/2013/10/28/ausstellung-von-mate-kamaras/ [přístup 30. 7. 2016]

 

 

 

Sdílejte
Check icon Error icon