Spolek v roli zaměstnavatele

Může být člen statutárního orgánu spolku zároveň zaměstnancem tohoto spolku?

Člen statutárního orgánu  spolku (například předseda) může být současně i zaměstnancem spolku a to tak, že náplň pracovní činnosti nesmí být shodná s činností, kterou člen statutárního orgánu  spolku vykonává jako statutární orgán spolku. Pokud chce člen statutárního orgánu spolku pro spolek například spravovat a dotvářet web, je asi nejvhodnější uzavřít smlouvu například v režimu zákoníku práce dle mého názoru nejlépe DPP či DPČ.

Činnost, která stojí mimo výkon funkce statutárního orgánu, může například člen statutárního orgánu  spolku pro spolek takto vykonávat i  v pracovněprávním vztahu-  na základě té DPP či DPP.

Považuji za vhodné, aby uzavření každé  takové smlouvy mezi spolkem a členem jeho statutárního orgánu, kdy tento člen statutárního orgánu bude pro spolek  něco vykonávat mimo vykonávání své funkce a spolek mu za to bude platit, předem schválil nejvyšší orgán spolku. Předejde se tak možným mezi členským sporům ve spolku.

Jiná situace by ovšem nastala, pokud by člen statutárního orgánu  spolku spolku byl spolkem zaměstnán třeba jako „předseda“, tedy v pracovně právním vztahu by vykonával  činnost, kterou vykonává jako člen statutárního orgánu spolku. Člen statutárního orgánu spolku totiž musí vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, samostatně a s péčí řádného hospodáře. Člen statutárního orgánu je odpovědný za řádný výkon funkce do níž byl zvolen.  Statutární orgán by tedy neměl vykonávat funkci v pracovněprávním vztahu. Překážkou je právě obsah pojmu závislá práce tak jak vyplývá z § 2 a 3 Zákoníku práce. U pracovně právních vztahů je zcela zásadní vztah nadřízenosti a podřízenosti, zejména pak osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.  Taková míra závislosti je pro výkon funkce člena statutárního orgánu spolku, zcela nevhodná. Na výkon funkce statutárního orgánu spolku, se proto obecně se doporučuje např. smlouva o výkonu funkce.  Statutární orgán spolku tedy nejčastěji předseda, též může vykonávat funkci předsedy spolku i bez smlouvy – pouze na základě volby či jmenování do funkce. Toto řešení je vhodné zejména tehdy, je li funkce člen statutárního orgánu  spolku vykonávána bezplatně, bez nároku na odměnu.

Pokud je člen statutárního orgánu spolku, spolkem za výkon svojí funkce placen, nějaká smlouva by s ním být uzavřena měla, a já to velmi doporučuji. V takovýchto případech je například  možné uzavřít  se spolkem smlouvu podle § 1746 odst.2 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění a nazvat ji kupříkladu „Smlouva o výkonu funkce předsedy spolku XY“. Nebo smlouvu příkazního typu  podle § 2430 a násl. 89/2012 sb., občanského zákoníku.

Mgr. Kateřina Vítová
právní expert NIPOS