Navigace

Skvost architektury v České Lípě je chrámem kultury

23. 1. 2018
Milan Turek

ČESKÁ LÍPA: Včeských městech nemusí být vždy jen skvostem kostel,kulturní dům nebo radnice. Často překvapí svou nádherou i menší stavba, prostě soukromá vila. Sjedním takovým skvostem seznamuje vkonci minulého roku vydaná publikace českolipského muzikologa a historika Tomáše Cidliny Villa Hrdlička.

Obsáhlost a podrobnost historie Villy, rozsáhlá četnost ilustrací svědčí o vytvoření dokonalého díla i o jeho duchovní kráse a síle. Čtenáře uvede do světa židovsko-křesťanských tradic již jen zdobným desaterem, připomínajícím desky Mojžíšovy, které židům přinesl z hory Sinaj při útěku z Egypta.

Popisovaný objekt přes svůj novodobý český název, nechal vzhledem ke svému společenskému postavení vybudovat Moritz Altschula pro svou manželku Carolinu na konci devatenáctého století.  Autor se však neomezuje jen na samotnou stavbu, jeho pojetí objektu rezonuje se současným názorem společnosti o národnostních menšinách. Jeho názory  a samotné vydání knihy je výrazným vzkazem pro společnost k chování úcty a zachování tradic národa. V České Lípě žili po staletí vedle sebe Češi, Němci i Židé a také Lužičtí Srbové.

Vzhledem k původním majitelům, kteří nepřežili druhou světovou válku z důvodu jejich židovského vyznání, zřejmě historik Vlastivědného muzea nastiňuje historii osudů židů a sudetoněmeckých obyvatel, samostatné oddíly pak věnuje rodině Altschulové a jejich domu. Čtenáře ve stručnosti seznámí s historií města až po současnost, a s osudem samotné vily.

Majitelé opečovávali svůj dům až do roku 1939, kdy byli odvezeni do koncentráků a objekt zabavili Němci. Po druhé světové válce vila byla zkonfiskována a zařazena do majetku města. Od padesátých let sloužila jako objekt mládeže až do roku 1989.  Pro toto období shromáždil autor řadu informací nejen z archivu, ale i od pamětníků. V publikaci ostře odsuzuje jednání komunistického režimu vůči židům, kteří se dožadovali navrácení majetku.

Českolipskyý podnikatel Aleš Hrdlička hledal pro svou firmu objekt poblíž centra. Na Děčínské ulici se mu nabízela sice zchátralá, ale nádherná budova. Původní záměr objekt přestavět však po důkladné úvaze výrazně změnil. Zrestauroval jej a prostory využívá jednak pro svou firmu a jednak pro významná společenská setkání, přednášky, koncerty. 

V poslední kapitole hodnotí autor knihy význam objektu pro společenský život ve městě. Samotné vydání knihy je vynikajícím kulturním počinem. Na její tvorbě byly použity zapomenuté archivní prameny, ale především se na ní podílela řada občanů rozdílných profesí. 

Sdílejte
Check icon Error icon