<p>ČEŠOV: Sjezdy rodáků se staly módou poslední doby. A to užitečnou; sousedská sekání občas zaplaší někdejší sousedské spory. Lidé zavzpomínají na dávné a současné hezké chvilky a často se narodí nápad, co všechno ještě možné v obci dělat.</p> <p>Ostatně kdy jindy mohou dámy ukázat novou blůzu, či si uvědomit, že někdejší spolužačky stárnou podobně jako ony.<br />
V Češově na Jičínsku, kraji sladkých třešní, nebylo jinak. Nadpis pozvánky zněl: Sejdeme se v Češově 4. července 2015, aby nebyl nikdo vyloučen. Připouští se tedy nejen tu narození. Celé setkání uvedli ve vlasteneckém duchu. U památníků nastoupili symbolicky zástupci klubů, kterých vsi už moc není, stejně jako jinde. Hasiči, fotbalisti, Stezka. Vedle stáli zastupitelé u rozvinuté české vlajky a nového obecního praporu. Která písnička zazněla vedle hymny? Ano, Ach synku synku. To je ostatně nad všechny projevy.<br />
S Masarykovou bustou bylo to ostatně podivné. Ztratila se hned dvakrát. Za Němců se to dalo pochopit – byla uschována. Když ji pak obec s velkou parádou instalovala po válce, nevydržela dlouho. Po Češově běží vysvětlení, že ji má asi někdo v základech svého domu A tak nikdo už nemusí nikomu nic vysvětlovat. Dějiny jsou i dějinami památníků.<br />
Na společné fotce se dá napočítat více než 200 hlav. Hasičům pro jejich ukázku nakonec stříkačka zafungovala. I když to chvíli trvalo. Ve škole, která už dávno školou není, se někteří v prastarých třídních knihách opravdu našli.<br /> Obec dlouho před setkáním sbírala staré fotografie, ty potom, po naskenování, v podvečer k jásotu celé hospody pomítala. Někteří se na snímcích opravdu našli a ostatní se nad dětskými tvářemi dnešních stařen a starců usmívali. Na identifikaci se často musela podílet celá hospoda. Poučné pro dnešek bylo, když se na zažloutlém snímku spočítalo, že v někdejší jednotřídce měl pan řídící Krejčí více než čtyřicet žáků. Ale ve třídě, když mělo být ticho, tak ticho opravdu bylo. V době válečné se rodina nechávala vyfotit i s domem. Fotku pak posílala synovi, či otci do války.<br />
Na setkání se střídaly chvílky příjemné, i smutné. Ale důležité je, že sousedé byli chvíli spolu.</p>
