<p>LYSÁ NAD LABEM: V sobotu 18. února 2012 proběhlo v rámci doprovodných akcí veletrhu REGIONY ČR na výstavišti v Lysé nad Labem již V. celostátní setkání kronikářů. I když většinu na setkání kronikářů tvořili zájemci ze Středočeského kraje a Prahy, našli se i zástupci z další krajů naší republiky.</p> <p>Pro kronikáře byla připravena výstavka různých materiálů vztahujících se ke kronikářské práci – kroniky, výstřižky z novin, fotografie a další. Celou akci moderoval Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář Velké Chuchle. </p> <p> Její průběh vám přiblížíme stručnými záznamy řečníků:</p> <p> PhDr. Jiří Bartoň, kronikář Prahy 11<br />
– kronikářem je 20 let<br />
– hovořil o historii kronikářství<br />
– přiblížil muzeum v této městské části<br />
– do muzea nemusí přijít jen věci starší 100 let, zajímavými exponáty jsou např. i věci domácí potřeby (žehlička atd), ale také kronika brigády socialistické práce – to vše vypovídá o našem životě<br />
– kronikář může být sebelepší, když se ale neztotožní s obcí, je to špatně<br />
– je dobré, když je kronikář členem redakční rady místního zpravodaje<br />
– není příznivcem kronikářských soutěží, spíše by je nahradil soutěží o vzhled kroniky<br />
– dnes nemusí nikdo, s výjimkou úřadů, dávat kronikáři podklady, a o to je práce kronikáře těžší<br />
– nebát se digitalizace ve fotografii<br />
– o kronice a kronikáři se musí mluvit – jsou „k něčemu“</p> <p> Mgr. Tomáš Řezníček, ředitel Okresního archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem:<br />
– vztahy kronikář x archiv existují ve třech rovinách:<br />
1. Kronikář si chodí do archivu doplňovat informace – toto je využíváno zejména tehdy, pokud kronikář pořizuje zpětně zápisy do kroniky. V archivu se dostane k informacím, které nebyly dosud publikovány<br />
2. Jak vést kroniku – kronikáři by si měli do archivu chodit pro radu. Archiv dokáže ukázat kronikáři další cestu a navíc má archiv výhodu pohledu „vyšší vědy“<br />
3. Do archivu se „chodí pro kroniky“ – do archivu se dostává spousta kronik a jeho ambicí je získat všechny kroniky. Kroniky jsou majetkem obce, ne kronikáře. Digitální data – je problém jak je uchovat – vzhledem k jejich krátkému trvání není praxe, jak je dále zachovat. Nejlepší je proto digitální i papírová podoba. Pokud obec odevzdá do archivu dopsanou kroniku, archiv ji pak obci proti podpisu na některé akce zapůjčí – např. výstavky. To, co se zapíše do kroniky, je vlastnictvím obce – to umožní např. psát plná jména ne jen iniciály jmen. Dobré je zaznamenávat vzpomínky pamětníků. Kroniky obsahují informace, které se jinde nenajdou.</p> <p> Mgr. Jaromír Košťák, kronikář obce Dolní Slivno<br />
– hovořil o setkání kronikářů v Karlovarském a Plzeňském kraji i soutěžích pro kronikáře, které se v nich konají<br />
– V okrese Žďár nad Sázavou se kronikáři scházejí každoročně a mohou vybírat ze tří různých termínů<br />
– Součástí setkání jsou výstavky kronik<br />
– Připomenul nejstaršího kronikáře Josefa Vágnera (věk kolem 90 let), i velikány mezi kronikáři – Marii Zdeňkovou (Praha 15), dr. Petra Majera (severní Morava), Martina Šikulu (Bouňov)<br />
– Bohužel i kronikáři musí za vyžádané materiály archivu zaplatit – řešením je nechat si připravit potřebné podklady do badatelny archivu</p> <p>Miroslav Sígl, redaktor a spisovatel, bývalý kronikář obce Obříství, odkud se odstěhoval a věnuje se zejména literatuře faktu<br />
– Připomenul letošní významná výročí – Sokol, skauti, trampové<br />
– Otázka kam se pozůstalostí, která je mnohdy cenná<br />
– Obříství má v rámci památníku i jednu místnost, v níž je připomenuta činnost M. Sígla </p> <p> Jan Pláteník, kronikář Štěrbohol od roku 1980<br />
– Učil se „psát“, aby si vypsal ruku a vybral způsob psaní do kroniky<br />
– Dříve používal upravené obyčejné plnící pero, nyní píše kaligrafickým perem<br />
– Zásadní pro kronikáře je spolupráce s obcí<br />
– Jako kronikář má na obci vyhrazenu vybavenou místnost<br />
– Každou středu od 15 do 17 hodin v ní úřaduje – tím je ve styku s děním ve Štěrboholích – ví, co se bude bourat, kde se bude stavět atd.<br />
– Daří se mu získávat informace od důchodců – např. o starých fotografiích<br />
– Připomenul výročí bitvy v roce 1757 u Štěrbohol<br />
– Je výtvarně nadaný a rád fotografuje – maluje pamětní listy, zrekonstruoval a namaloval podobu zaniklého zdejšího hřbitova, podílel se na obnově pomníku bitvy z roku 1757<br />
– Daří se mu od lidí získávat staré pozvánky, fotografie plakáty atd. </p> <p>Podněty, postřehy<br />
– Pro ruční zápisy do kroniky používat dokumentní inkoust (výběr ze dvou barev) 2635 Centropen<br />
– Nezapomínat dávat do příloh celé ročníky místních zpravodajů<br />
– Je dobré napsat kromě popisky pod fotografii tyto údaje také na rub fotografie (popiska se může odlepit)</p>
