Nominovanou knihu vydal spolek Fiducia v roce 2024, jde o sebrané dílo anarchistického básníka Kamila Berdycha (1884–1914), souputníka Františka Gellnera. Kniha vyšla u příležitosti 110 let od předčasného úmrtí autora, který zůstal dlouho opomíjeným hlasem české literatury. Berdychův životní příběh, ovlivněný společenským vykořeněním, nemocí i blízkostí dělnického prostředí, se otiskuje v jeho poezii – syrové, ironické, sociálně angažované, ale zároveň melancholické a existenciální.
Kniha přináší sebrané dílo včetně materiálů z editorem Michalem Jarešem objevené pozůstalosti, doplňuje původní meziválečnou sbírku bibliofila Kamilla Reslera o nalezené básně, rukopisy i články. Grafická podoba knihy, vycházející z chladného minimalismu, reflektuje temné tóny Berdychova díla. Ilustrace Jakuba Janovského podtrhují jeho syrovou poetiku, zatímco umělecká ruční vazba Gabriely Pilařové s ražbou dává každému exempláři knihy jedinečný charakter. Za grafickým designem stojí Kristína Pupáková.
PODOBA KNIHY– KOMENTÁŘ KNIHVAZAČKY GABRIELY PILAŘOVÉ: Sebrané dílo Kamila Berdycha. Tvrdý život, bolest, vzdor. A stejně tak tvrdé verše. Nelítostné, jen konstatující, ryze popisné. Stejné jsou ilustrace Jakuba Janovského: černá tuš zapuštěná do drsného podkladového papíru. Papíru, který se používá jako podklad pod linolea a je dalek luxusním, na výtvarné techniky uzpůsobeným archům. Ale ten tvrdý vzdorovitý pocit zhmotňuje přesně. Také proto jsme se nakonec rozhodly nechat obálku knihy bez obrazu. A obalit ji rovnou a přímo do tohoto smysly dráždícího materiálu. Protože ilustrace nešly na tento papír vytisknout kvůli jeho prašnosti, zvolili jsme takový, který alespoň částečně zachovává pocit struktury i barevnost. Černý plátěný hřbet, typický pro staré vazby sešitů, odkazuje na Berdychovu knihařskou zkušenost, a zároveň svou lehce fádní obvyklostí zakrývá živoucí červený přímý hřbet, který se obnaží při otevření knihy. Maso, bolest, pomyslná čerstvá rána. Z ní tryská tenká stejně červená stuha záložky a zařezává se mezi šedavé listy knihy. Desky jsou zpevněné naopak, jakoby odzadu, až v třetí vrstvě, čímž se vzpíráme klasickým postupům. Ale jak jinak. Strohá a osamocená ražba u paty obálky se neochotně, ale silně vtiskává do desek, do všech tří jejich rozvíratelných vrstev, a do každého výtisku knihy trochu jinak. Jméno Kamila Berdycha je tak symbolicky zapuštěno a rozpito do jeho sebraných spisů. Jednotlivé hlásky jeho jména se z typografických tvarů rozprašují do obsahových rovin jeho básní a próz. Červenou nití sešitý knižní blok je ořezaný jen u hlavy a u paty, aby se narušila jednolitost a nepropustnost hladké ořízky a dala alespoň z jedné strany možnost úniku, dala prostor jednotlivým listům volně prodýchat hutnost Berdychových slov a čtenáři možnost cítit vrstevnatost knihy už v jeho prvním doteku. Papír na obálce je drsný a svou prašnou povahou nedovoluje strojové zpracování, knižní blok je tak zavěšován a dokončován ručně v malé dílně, pomalu a s individuální péčí. Postupně a naostro v sedmi krocích. Posledním z nich je ražba jména Kamila Berdycha.
OBSAH KNIHY – KOMENTÁŘ EDITORA MICHALA JAREŠE: Bastard? Ironický blasfemik? Smutný člověk s trpkým úsměvem? Anarchista? Aristokrat mezi dělníky? Pojmenovat básníka Kamila Berdycha je i sto dvacet let po jeho smrti složité, protože se svým dílem i osudem stále vzpírá jednostrannému zařazení. Je autorem gellnerovské a šrámkovské dikce, s dílem plným sociálních témat i posmutnělých komentářů k životu a době. Básníkem, který by už neměl být zapomínán. Anarchistický básník Kamil Berdych (18. 11. 1885, Nýřany – 3. 5. 1914, Praha-Vinohrady), vlastním jménem Václav Berdych, je nemanželský syn muže „z vyšší společnosti“ a dělnice. Otce nikdy nepoznal, matka si brzy po Berdychově narození vzala horníka z nýřanského dolu Humboldt, se kterým měla dvě další děti. Po základní škole nastoupil jako knihařský pomocník v Plzni. Na počátku 20. století, ve svých 17 letech, se začal stýkat s pražskými a plzeňskými anarchisty, zhruba kolem roku 1908 pobýval v Curychu, kde se účastnil akcí mezinárodní anarchistické federace. Po návratu do Nýřan začal pracovat v dolu Grimich. Publikoval v řadě dobových časopisů, v roce 1909 vydal básnickou sbírku Z melodií bastarda. Poté pracoval na epické básni Dcera Jairova, která ovšem zůstala v rukopisu a vyšla časopisecky až v roce 2000. V roce 1911 se Berdych dostal do Prahy jako kulisák Divadla na Vinohradech, kdy „padl na něho mecenášský úsměv spisovatele a známého bývalého ředitele vinohradského divadla, který se zajímal o originálního mladého autora“ (Michal Kácha). Po špatně vyléčeném zápalu plic se dostavily komplikace, a tak strávil víc než rok v nemocnicích. V roce 1914 podlehl tuberkulóze, jeho pozůstalost byla z bytu, kde bydlel se svou družkou (zemřela několik týdnů po něm), z větší části spálena a vyhozena na smetiště. Dochovaly se – vedle vydané sbírky – jen básně v časopisech, skladba Dcera Jairova a řada rukopisných básní. Za druhé světové války dal JUDr. Kamill Resler dohromady jemu dostupné berdychovské materiály, včetně nalezených rukopisů, které ovšem nikdy knižně nevyšly. Stávající vydání doplňuje Reslerův soubor o řadu dalších nově nalezených básní, povídek a rukopisů, a přináší tak vůbec poprvé souborné vydání Berdychova díla. V této edici využíváme Reslerem shromážděné Berdychovy texty, ale zároveň je doplňujeme o řadu dalších nově nalezených veršů a próz, které Resler neměl k dispozici. Týká se to i Reslerem nepřepsaného – a do chystaného díla zřejmě nezařazeného – konvolutu Berdychových rukopisných básní, ke kterým se dostal zřejmě až po smrti Michala Káchy. Je jisté, že po roce 1945 Resler na přípravu knižního vydání Berdychových textů rezignoval a že soubor v jeho pozůstalosti zůstal na dlouhou dobu jako fragment, připomenutý jen Reslerovým článkem v Kritickém měsíčníku v roce 1940 („Z básnických osudů. Kamil Berdych: Dcera Jairova“. Kritický měsíčník, 30. 10. 1940, č. 8, s. 359–364) Třetí část našeho souboru zahrnuje nám známé prozaické texty z časopisů, z nichž některé byly až do nedávna zcela neznámé i většině berdychovských badatelů. Čtvrtou část této knihy tvoří již zmíněné básně z rukopisů, kde čerpáme z pozůstalosti Kamilla Reslera v LA PNP. Je jisté, že se jedná jen o dochované rukopisné torzo Berdychovy rukopisné tvorby, když celek byl pravděpodobně zničen hned po Berdychově smrti v roce 1914. Poslední, pátá část této knihy, shromažďuje jednak citace z recenzí na Berdychovu vydanou sbírku a dále pak ukázky ze vzpomínkových a reflexivních textů nejrůznější povahy, které se Berdycha a jeho života týkají. Cílem této edice je zpřístupnit dochované dílo Kamila Berdycha v relativní úplnosti a připomenout tohoto autora současným zájemcům po 110 letech od jeho smrti.
Všeobecné informace o knize
Název: Kamil Berdych: V srdcích zima nelítostná (Sebrané dílo)
Nakladatelství: spolek Fiducia, rok 2024
Knihu finančně podpořili: Ministerstvo kultury ČR, MUDr. David Feltl, Monika Horsáková, Ilona Rozehnalová
Editor: Michal Jareš
Autor ilustrací: Jakub Janovský
Autorky grafické úpravy: Grafika Kristína Pupáková, vazba Gabriela Pilařová
Autorka sazby: Kristína Pupáková
Redaktorky: Ilona Rozehnalová a Martina Němcová
Tiskárna: tisk vnitřního bloku: tiskárna Finidr, vazba s předsádkami – ruční práce: Gabriela Pilařová.
