<p>ČR: Jeho organizátorům se určitě povedlo upozornit na existenci lidí, kteří nabízejí zcela nezištně své služby. Větší „popularity“ se dostalo i ceně Křesadlo, ceně pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci. Jejím duchovním otcem je o.s. Hestia a uděluje se právě těm, kterých si ostatní všimli v jejich mimořádném dobrovolnickém snažení.</p> <p>Rok dobrovolníků přispěl v mnoha případech také k tomu, aby k sobě lépe nacházeli cestu ti, co službu bez nároku na odměnu nabízejí s těmi, kteří ji mohou a dokáží využít. A to není zanedbatelné, protože zaměstnat dobrovolníky a přijmout jejich bezplatnou pomoc nebylo a leckde dosud není samozřejmostí. Někde se prostě o sobě nedozvěděli, jinde se zalekli nedostatečné legislativy.<br />
Ne každý se může dobrovolnictví věnovat a ne každý má pro něj „buňky“. Zdá se ale, že vyznavači této životní filosofie jsou obdarováni více, než si může kdokoli z nás, co pracujeme výhradně za peníze, představit. A přitom jejich motivace a odměny mohou být různé. Někteří získají dovednosti a znalosti, jiní možnost vyjet do míst, kam by se jinak nedostali a navázat nová přátelství, a určité skupině dobrovolníků stačí povznášející pocit. Každopádně, ať je jejich motivace jakákoli, výsledek je pro společnost pokaždé přínosný.<br />
Dobrovolníci se rekrutují ze všech věkových i profesních skupin. A pravděpodobně lidé se sklonem k filantropii a dobrovolnictví byli na světě odjakživa. Ale proč o nich nebylo slyšet v době komunismu. Je to mimo jiné proto, že dobrovolník mění svět, svým jednáním často napravuje to, co kompetentním uniklo či zanedbali, nenápadně a přitom velmi účinně se „plete“ do věcí veřejných. A to se skutečně nemohlo líbit komunistickým mocipánům. Komunisté znehodnotili i významy řady slov. Nejznámější je DOČASNĚ, ale patří k nim i výraz dobrovolně. A tak je dobře, že se dočkal rehabilitace nejen význam tohoto slova, ale i aktivita samotná.<br />
Rok dobrovolníků končí, doufejme, že vše co si kladl za cíl, je na startu.</p>
