<p>KUKS: Petra Hrdinová, královédvorská podnikatelka s dobovými kostýmy, a její přátelé si 30. dubna připomenou, jak hrabě F. A. Špork před 300 lety o Filipojakubské noci dopálil jezuity z Žirče.</p> <p>Akce odstartuje v 16 h na parkovišti u Betléma, kam bude přenesena dřevěná socha poustevníka sv. Antonína. Předpokládaný konec je kolem 20 h. Organizátoři upozorňují, že putování do Betléma potrvá asi 1 hodinu a rozhodně není vhodné pro rodiče s kočárky. Během cesty se diváci seznámí s historií Betléma a Kuksu. Na každém stanovišti je budou očekávat postavy oděné v dobových kostýmech.<br />
Autor příležitostného divadelního představení „Sabat v Betlémě aneb Kterak se 30. dubna 1727 Kalvárie stala Čarodějnickým Vrchem“ – muzikolog Stanislav Bohadlo (ředitel Festivalu Theatrum KUKS) zalidnil příběh historickými i smyšlenými postavami: hraběte Šporka, sochaře M. B. Brauna, jezuitů, poustevníků, žebráka, kořenářky a chybět nebude ani duch Šporkovy dcery Eleonory.<br />
Na nevšedním divadelním zážitku se podílejí místní dobrovolníci a rovněž žáci Základní umělecké školy F. A. Šporka z Jaroměře pod vedením Jaroslavy Holasové. Ti propagují Kuks s Braunovým Betlémem formou site specific často. „Tentokrát se diváci mohou těšit na bizarní hostinu a křepčení čarodějnic s košťaty, které se tu a tam vmísí mezi přihlížející,“ říká s úsměvem Jaroslava Holasová.<br />
Autentický návrat do míst, kde před 300 lety inscenoval čarodějnice i F. A. Špork, komentuje Stanislav Bohadlo:<br /> „Odmítnutí společného plánu na stavbu Kalvárie žirečskými jezuity se pro Šporka stalo podnětem k tomu, že v noci 30. dubna 1727 přikázal, aby na vršek, kde měla stát Kalvárie, byl navršen různý nepořádek. Večer o čarodějnicích dal na vysokém, zdálky viditelném stromě zapálit rachejtle. Nedaleko bydlící poustevníci u sv. Antonína a sv. Pavla rozhlásili, že se čert zmocnil této hory, a že si ji vyvolil za dostaveníčko svých rejdů, protože ´Otcové Jesuité nechtěli na tomto místě postaviti Kristův kříž´. Událost se vzápětí stala námětem pro jarmareční píseň, kterou v blízkém Dvoře Králové zpíval písničkář a s pomocí plátna a rekvizit předváděl divoký rej ďáblů a čarodějnic. Zakladatel Kuksu hrabě Špork tak využil Filipojakubské noci jako součást informační války se svými jezuitskými sousedy. A pořádně je tím dopálil.“</p>
