<p>HOLEŠOV: „Žena, která se nikdy nevzdala, třebaže byla mnohokrát v příšerné životní situaci a třeba i na pokraji sil, žena, která si vždycky zachovala úroveň a noblesu“, tak charakterizuje hraběnku Barboru Wrbnovou z holešovského zámku Robert Rohál, autor publikace Dáma každým coulem, v níž život této pozoruhodné ženy mapuje především na základě vzpomínek jejích současníků.</p> <p>Knížka vychází v těchto dnech a vydává ji v již zavedené edici „Knihovnička Holešovsko“ město Holešov. Je jakýmsi doplněním publikace Vzlety a pády holešovské hraběnky Barbory Wrbnové, která vyšla již před čtyřmi lety a dočkala se celkem dvou dotisků, čímž se stala doposud nejúspěšnějším titulem edice Knihovnička Holešovska. Sám autor vysvětluje, co dalo impuls k nové knize takto: „Získal jsem nové informace ve formě vzpomínek dalších pamětníků na tuto ženu, a tak jsem si řekl, že napíšu volné pokračování.“<br />
Publikace tedy provází čtenáře životem hraběnky Barbory Wrbnové, od jejíhož narození uplynulo letos v dubnu 120 let, ve čtyřech dějinných epochách a Robert Rohál dál upřesňuje: „Zažila Rakousko-Uhersko, první republiku, německou porobu či socialistické budování, které ji nakonec srazilo na kolena. Dávno předtím přišla i o dítě, které čekala už coby paní hraběnka, a v roce 1948 přišla také o holešovský zámek. Přesto si i potom udržela úroveň, noblesu a laskavost. Zemřela v roce 1962, což bylo krátce poté, co se vrátila z komunistického kriminálu. A důvod, proč ji zavřeli? Spiritistické seance, během kterých se chtěla setkat s milovaným manželem,“ a ještě dodává: „Život Barbory Wrbnové byl vůbec natolik zajímavý a nosný, že by možná zaujal nejednoho scenáristu či režiséra, kteří by chtěli natočit film o ženě, která si prošla několika historickými dekádami a prožila řadu krutě osudových zvratů.“<br />
Hlavní hrdinka právě vycházející publikace Dáma každým coulem Barbora Wrbnová se stala manželkou holešovského hraběte Rudolfa Ludvíka Ferdinanda Wrbny (1892 – 1936). I když neměla šlechtický původ (hraběte poznala za první světové války ve vídeňském lazaretu, kde pracovala jako ošetřovatelka), podle pamětníků, s nimiž se autor publikace setkal, byla dámou každým coulem. V holešovském zámku žila téměř třicet let, ale v životě mnoho štěstí neměla. Na svatbu s hrabětem Wrbnou čekala celých patnáct let (vzali se v roce 1930, až po smrti starého hraběte Wrbny), a když už pak byla vdaná, manželství trvalo jen šest let – hrabě zemřel na následky zranění.<br />
Poutavý příběh holešovské dámy doplňují dobové fotografie a dvě kresby, velice zajímavě působí i verše Jany Ledinové, která se při jejich psaní nechala inspirovat právě hraběnčiným životem. Publikace vychází v nákladu 1500 kusů a vytiskla ji tiskárna TYPOservis Holešov. Vznikla díky mnoha zajímavým setkáním a rozhovorům, které Robert Rohál absolvoval v roli tazatele a posluchače. Požádala jsem ho, aby na malou chvíli změnil svoji roli a odpověděl na dvě otázky. </p> <p>Na co byste se, kdybyste měl tu možnost, zeptal Barbory Wrbnové sám?</p> <p> Nevím, na co bych se paní hraběnky zeptal, ale každopádně bych chtěl s ní strávit týden na zámku třeba v roce 1930. Prostě se přenést po spirále času někam a užít si to. Předpokládám, že by mne se vším seznámila… A pokud bych se jí na něco chtěl ptát, tak asi na pana hraběte, protože ona ho milovala celý život. Jednak na něj patnáct let čekala, než si ho mohla vzít, jednak se už nikdy po jeho brzké smrti neprovdala, i když nabídky jistě měla.</p> <p>Jak by podle Vašeho názoru paní hraběnka hodnotila současné dění na zámku? </p> <p>Určitě by měla coby žena s kulturním rozhledem radost. Milovala hudbu i výtvarné umění, což dneska na zámku funguje ve vrchovaté míře. Jsou tu výstavy a koncerty vážné hudby, snad by se jí tu líbilo i dnes.</p> <p>Tolik tedy Robert Rohál, který žije v Holešově na Moravě, kde pracuje jako novinář, ale prosadil se především jako spisovatel mnoha knih o osobnostech ze světa filmu, populární hudby a muzikálu. Kromě toho však o sobě dává vědět i jako autor černobílých fotografií, které už představil v mnoha městech po celé republice.<br />
Pokud chcete o autorovi Dámy každým coulem vědět více, stačí navštívit www.artrohal.cz.</p>
