Navigace

Proměny libereckého divadla

7. 9. 2020
Milan Turek

LIBEREC: Hlavní město Sudet, severočeský Reichenberg (dnešní Liberec), se stal v 19. století prosperujícím centrem díky prudkému rozvoji textilního a sklářského průmyslu. Bohatí měšťané toužili proto i po bohatší kultuře. Návštěvy potulných umělců nemohly uspokojit kulturní poptávku a do Prahy bylo daleko. Stejně tak Budyšín nebo Drážďany či Zhořelec. Vedení města rozhodlo na nátlak průmyslníků postavit divadlo na pozemku, kde byly jeho počátky kdysi v 18. století.

Divadlo bylo postaveno v roce 1820 a mělo 760 míst k sezení. Hrála se především díla německých autorů. Dřevěná primitivní budova nevyhovovala uvést opery, proto Theaterverein (Divadelní spolek) rozhodl postavit novou budovu. Závěrečný kámen nového divadla byl usazen 29. září 1883 a v 17 hodin téhož dne se konalo slavnostní zahajovací představení. Zazněla předehra „Umění jeden domov“ (Der Kunst ein Heim) a po Rossiniho ouvertuře k opeře následovalo Schillerovo drama Vilém Tell.

Po první světové válce divadlo obnovilo svou činnost a byla hrána i i některá česká hudební díla. V průběhu druhé světové války sídlili v divadle letci německé armády. Hned po osvobození 20. května 1945 se zde konal koncert národnostně smíšeného orchestru pro Rudou armádu za účasti českého ministra kultury Zdeňka Nejedlého a ministra informací Václava Kopeckého. Oba ministři navštívili také Žitavu, kde liberecké divadlo sehrálo českou operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Žitava byla tehdy pod komandaturou ruské armády a Reichenberg ihned přejmenovaný na Liberec se stal okresním městem, kam spadala i Žitava. Četní čeští umělci pomáhali budovat v Lužici kulturní instituce. Jednalo se zejména o bývalé lužické studenty, kteří absolvovali liberecké gymnázium a znali mnoho českých písní, a což je s podivem – především moravských. Druhým momentem byla účast našich umělců v souborech Lužických Srbů. Jedním z prvních muzikantů v Budyšíně byl Dušan Kotlái, houslista z Liberce.

V poválečných měsících se jednalo o územní připojení Lužice k Československu a součástí snah bylo též rozšíření kulturních vztahů. Byly vydány knihy o Lužici a obnovena činnost Spolku přátel Lužice. Rozhodnutím ministerstva kultury došlo k založení Zemského oblastního divadla v Liberci. To zahájilo svou činnost 15. září 1945 dramatem Aloise Jiráska Gero. Tehdy divadlo mělo ještě scénu i v Jablonci nad Nisou, ale pro nedostatek financí okresu Liberec došlo k vytvoření Severočeského národního divadla již ale bez Jablonce nad Nisou. Správu divadla převzal Krajský úřad a po roce 1957 došlo k přejmenování názvu na Divadlo F. X. Šaldy současně s uvedením jeho dramatu Dítě. František Xaver Šalda je liberecký rodák a známý literát a literární kritik. 

Současné divadlo má tři scény a činoherní představení se konají v Malém divadle, kde je umístěno i vedení divadla. V letošním roce v průběhu epidemie bylo divadlo rekonstruováno. Sezónu zahájilo premiérou Lovci perel od Bizeta již 21. srpna v režii Ladislavy Košíkové, občas spolupracující s umělci z Lužice. Na repertoráru jsou i další opery – Jakobín od Antonína Dvořáka a Kalmánova Čardášová princezna. Balet se představí pohádkami Sedm krkavců a Mauglí. 

Pro zahraniční návštěvníky je nad scénou promítán text v němčině. Do Liberce, především na operní představení, přijíždějí autobusy diváků hlavně z Horní Lužice a menší skupinky i vlakem ze Žitavy a okolí. Mimo běžná představení divadlo pořádá koncerty a další kulturní akce. Liberečtí umělci často vystupují na scéně ve Zhořelci nebo Budyšíně. Dlouholetým dirigentem EUROPERY Jugendorchester je bývalý liberecký dirigent Miloš Krejčí. Pravidelná vystoupení v Chročicy má i Libecká cimbálka. 

 

Sdílejte
Check icon Error icon