Před rokem se uzavřelo originální výtvarné dílo grafika Václava Johanuse. Osobitým stylem výrazně spoluutvářel podobu českého kresleného humoru a knižní ilustrace

Svým originálním výtvarným projevem, osobností, a také působností prestižní Galerie Hrozen, kterou v roce 1998 v Českých Budějovicích vybudoval a do roku 2024 také vedl, se zapsal nesmazatelně do povědomí nejenom jihočeského publika. Jeho působnost překročila hranice kraje už v polovině šedesátých let, kdy vstoupil razantně na českou výtvarnou scénu v oblasti kresleného humoru. Typické znaky – nezaměnitelný rukopis postavený na grafickém základě, zjednodušenou výtvarnou formu, humornou zkratku či metaforu, poetickou nadsázku a do precizního detailu dovedené zpracování dokázal postupně přenést do všech výtvarných oblastí, jimž se věnoval: do grafik, ilustrací, temper i koláží. Jeho díla jsou výtvarně čistá. Osobitým stylem výrazně spoluutvářel podobu českého kresleného humoru a knižní ilustrace. 

Originální černou kresbu tvarem inspirovanou lidovou soustruženou figurkou si zejména starší ročníky mohou pamatovat z Mladého světa, Dikobrazu, Stadiónu, Domova. Novinová kresba jako výtvarně úsporná glosa aktuálních témat zajímala a provázela Václava Johanuse po celý profesní život. Postupně vytvořil tisíce obrázků, kreslených vtipů, novinových, časopiseckých a knižních ilustrací, které se objevovaly v desítkách dalších časopisů a novin jako mj. Světová literatura, Student, Telegraf, Škrt, Reportér, Květy, Věda a technika mládeži, Čs. televize, Gramorevue, Kino, Fotografie, Tvorba, Čs. architekt, Jihočeská univerzita a další. S Učitelskými novinami a Deníky Bohemia (původně Jihočeskou pravdou) s tematickými přílohami (mj. Junior Deník pro děti) výtvarně spolupracoval více než padesát let. Výzvou v porevolučních 90. letech byla spolupráce s odborně zaměřenými tiskovinami jako Hospodářské noviny, Ekonom, Bankovnictví nebo Právní rádce.

„Václav Johanus patří k legendám novinářské karikatury a jeho kresby se vyznačují jednoduchým grafickým pojetím a rezervovaným smyslem pro humornou nadsázku,“ uvedl výtvarný kritik a publicista Jan Paul: „Pointu v ní často vytvářela sama stylizovaná forma výtvarného vyjádření a nikoliv jen parafrázovaná realita. V. Johanus nebyl nikdy ironickým glosátorem, jeho kreslený svět byl často svět sám pro sebe, útěkem do hájemství smířlivého spočinutí věcí v úsměvné nadsázce.“

Nezastupitelné místo měla tvorba zaměřená na dětské publikum, od ilustrací například pro Sluníčko nebo Ohníček přes leporela, pexesa, omalovánky, vystřihovánky nebo trojrozměrné objekty, po ilustrování knížek. Svými obrázky opatřil více než 40 knih různého zaměření pro dospělé i dětské čtenáře: „I v této ilustrátorské práci kladl Václav Johanus důraz na poetičnost, přehlednost a především imaginativnost výtvarné formy. V ilustracích pro děti, v nichž byl po roce 1989 kladen důraz na popisnost a efektní dojem, zářily jeho obrázky jako drahokamy,“ doplnil výtvarný kritik Jan Paul. Dětem byly určeny i další projekty autora: výtvarně spolupracoval s Československou televizí mj. na seriálu pro mateřské školy, pro Komenium připravil dva díly dětské encyklopedie Poznáváme svět. Ve spolupráci s architekty se podílel na výtvarném řešení interiérů několika školek a dětských nemocničních pavilonů.

Od poloviny 70. let se Václav Johanus věnoval také grafice: mimořádný respekt získávaly především vícebarevné (v začátcích až dvacetibarevné) serigrafie.  V autorově pojetí vynikaly absolutně přesným soutiskem plných barevných ploch. Ve volné tvorbě a v ilustraci převládala tempera, případně akryl, které umožňovaly docilovat naopak jemnějších odstínů a detailů. Později se zabýval také koláží: typické jsou propracované a v detailech dotažené černobílé nebo kolorované koláže s převážně prvorepublikovým koloritem.

V oblasti užité grafiky V. Johanus vytvářel firemní tiskoviny, logotypy, grafické listy, plakáty, stolní a nástěnné kalendáře včetně grafické úpravy a typografie. Z významnějších jmenujme realizace například pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Českou pojišťovnu, Českou spořitelnu, a.s., ČEZ, Koh-i-noor Hardtmuth, a. s., Edikt, stavby silnic a železnic, Jihočeskou energetiku, a. s., Jihočeskou univerzitu, a další.  Výtvarně spolupracoval s vydavatelstvími Růže, Pressfoto, Supraphon a Panton, a také s Jihočeským a Malým divadlem v Českých Budějovicích.

Od roku 1965 uspořádal Václav Johanus  přes 100 samostatných a účastnil se více než 220 společných výstav doma i v zahraničí (mj. Frankfurt, Tokio, Londýn, Havana, Curych, Gaudalajara, Berlín, Knokke–Heist, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Sofie, Bělehrad, Ankara, Athény, Skopje, Vídeň, Lorient, Šen-Čen a další). Zúčastňoval se přehlídek české ilustrace a mezinárodního Bienále užité grafiky a ilustrace Brno.

„Obsah většiny – převážně snově romantických prací Václava Johanuse je založený na fantazii a hře. Ryby, voda, stromy a věci denní potřeby člověka mezi nimi v překvapivých kombinacích a setkáváních. Například petrolejka má podobu lidského obydlí, jehož okna září do měsíční tmy. Navýsost poetické jsou i drobné kresebné hříčky, v nichž používá písmo, například minuska písmene ´a´ je pohodlným křeslem, v němž sedí čtoucí si postava. To vše je dobré, a z výtvarné tvorby Václava Johanuse je zřejmé, že vyjádření dobra je pro autora základní lidskou potřebou, jakousi nutností přitakat životu v té nám tolik chybějící poetické podobě. Ostatně, jak jinak může smýšlet lyrik plnosti obyčejného života a básník jeho čisté formy?,“ uzavírá výtvarný kritik Jan Paul.   

Z význačnějších výtvarných výzev posledních let připomeňme například dvě grafické: v roce 2017 byl autor přizván k účasti na reprezentativní výstavě Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru, v Národním technickém muzeu v Praze. Představil zde grafickou techniku serigrafie, kterou používal od poloviny 70. let. O rok později prezentoval typografickou tvorbu na výstavě plakátů v jihočínském Šen-Čenu, kterou připravilo Sdružení Bienále Brno k 100. výročí Československa.

Dílo Václava Johanuse je zastoupeno v českých a zahraničních sbírkách a galeriích. Za karikaturu (Kraków, 1977; Rzeszów, 1979, 1980), grafiku, plakát a návrhy hraček (1976, 1977) získal ocenění. Byl členem Sdružení Bienále Brno.

Osobnost Václava Johanuse byla neoddělitelně spjata s Galerií Hrozen, kterou v Českých Budějovicích roce 1998 založil a do konce svého života v roce 2024 vedl. Galerie byla zaměřena na grafiku, typografii, ilustraci a kreslený humor. Díky jménu ve výtvarném světě a osobním kontaktům přivedl Václav Johanus na jih Čech řadu špičkových tuzemských a zahraničních grafiků, ilustrátorů, typografů, grafických designérů a karikaturistů od šedesátých let po současnost, kteří se zde představili v rámci více než stovky samostatných a tematicky zaměřených výstav. Svým zaměřením byla Galerie Hrozen jedinou galerijní expozicí svého druhu v rámci jihočeského regionu.

Za společenský přínos v oblasti umění – za vlastní uměleckou tvorbu a vybudování prestižní Galerie Hrozen byl Václav Johanus v roce 2011 vyznamenán Medailí Za zásluhy v oblasti umění primátorem města České Budějovice. V roce 2016 obdržel z rukou hejtmana Jihočeského kraje ocenění Zlatá šupina.

Dnes již uzavřené dílo Václava Johanuse, prostoupené poetikou a lidskostí, dokázalo oslovit a zaujmout několik generací. Nadčasovost a originalita jeho umělecké tvorby může vnímavé publikum provázet i do budoucna.

16. 2. 2025