Před Palácem Evropy ve Štrasburku a před Pantheonem v Paříži vyrostla celosvětově známá Lennonova zeď

Podle motta EU „Jednotná v rozmanitosti“ vznikl projekt vytvoření společného uměleckého díla umělců z 27 zemí EU a dvou speciálních hostů Ukrajiny a Norska na téma svobody a energie na slavné Lennonově zdi v Praze, symbolu svobody a míru. Během jednoho dne umělci vytvořili velkoplošné umělecké dílo o velikosti 35 x 5 metrů.

Na nové podobě zdi se mimo jiných umělců podíleli například Anaëlle Bouard z Francie, Iva Mrázková & Pitt Brandenburger z Lucemburska, Denis Klatt z Německa, Carlota Corzo Álvarez ze Španělska, Jan Wessel z Dánska, Sara Place z Malty, Vanessa Power z Irska, Boris Bare z Chorvatska, Maria Wolfram z Finska, Mattia Varini z Itálie, Fork Imre z Maďarska, Garance Coppens z Belgie, Charlien z Česka a mnoho dalších.

Po oficiálním odhalení nové podoby Lennonovy zdi byla tato historická vrstva malby nafocena a vytištěna na nafukovací zeď ve stejné velikosti, která se jako první představila na prostranství před Palácem Evropy ve Štrasburku a o dva dny později na Place du Panthéon v Paříži.

Mezinárodní kulturní projekt „ZEĎ SVOBODY A ENERGIE / LENNON WALL PRAHA“ je součástí předsednictví ČR v Radě Evropské Unie. Autorem a kurátorem projektu je český výtvarník Pavel Šťastný, spoluorganizátorem projektu je kulturní producent Robin Suchánek. Projekt vznikl ve spolupráci s panem Michelem Fleischmannem, velvyslancem České republiky v Paříži a s panem Janem Horníkem, místopředsedou Senátu Parlamentu ČR.

„Je to zeď, která nás nerozděluje, ale spojuje. Na cestě po Evropě tak prezentuje jedinečný a společný pohled umělců na téma lidské svobody a energie umění,“ říká autor a kurátor projektu Pavel Šťastný.

„Vážím si nejen toho, že byl projekt zařazen do vládních kulturních projektů CZ PRES, ale především dlouhodobého přátelství a spolupráce s panem Michelem Fleischmannem, bez jehož pomoci a podpory bychom tento náš společný projekt o svobodě a energii nemohli ve Francii zrealizovat. Nafukovací zeď vyrobila česká firma Kubíček Visionair. Bez barev Dulux bychom nic společně s umělci nenamalovali. Umělce v Praze hostil nádherný historický hotel The Mozart Prague u Karlova mostu, který miluje kulturu, stejně jako jeho sesterská francouzská společnost My Hotel Match,“ dodává Šťastný.

„Každá zeď dělí. Jen ta Johna Lennona spojuje. A proto i přes to, že ji naplníme vzduchem Prahy, Bruselu, Paříže, vzduchem svobody, posléze ji vyfoukneme. Lidské vztahy jsou o vůli být spolu, bez zdi. Lennonova zeď zůstane v Praze jako symbol svobody, která každou zeď zbourá,“ říká Michel Fleischmann, velvyslanec České republiky v Paříži.

Ve čtvrtek 20. října proběhlo v Paříží před Pantheonem oficiální představení projektu za účasti autorů a vzácných hostů. Na pódiu vystoupil také zpěvák, textař a kytarista Thom Artway, který aktuálně patří k nejuznávanějším mladým muzikantům české hudební scény.

„Thom Artway se řadí do generace písničkářů, kteří vyrůstali s kytarou v ruce na ulicích světových měst. Má podobný příběh, jako jeho slavnější irský hudební kolega Ed Sheeran. A navíc jako busker začínal hrát u Lennonovy zdi v Praze,“ vysvětluje spoluorganizátor projektu a kulturní producent Robin Suchánek důvod, proč si pro vystoupení vybrali právě tohoto zpěváka.

Thom Artway mimo hraní u Lennonovy zdi strávil také pět měsíců v Austrálii, kde se věnoval cestování a pouličnímu hraní. Když vydal svůj první singl I Have No Inspiration, okamžitě se stal hitem a na více než rok a půl ovládl přední příčky českých hitparád. Za svou kariéru vydal zatím tři řadová alba, za která posbíral mnoho ocenění nejen v Česku, ale i v zahraničí. Fanoušci jej mohli slyšet například na legendárním festivalu Sziget v Maďarsku, na showcase festivalech The Alternative Great Escape v UK, Waves Vienna ve Vídni, MaMA v Paříži či BUSH v Budapešti.

Videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=LLklH8cwUi4

Na nové podobě zdi se podíleli tito umělci:

Mariano Grandval – Austria, Garance Coppens – Belgium, Nikola Rumenov Mihov – Bulgaria, Boris Bare – Croatia, Yeti Yeti – Cyprus, Lenka Brázdilová – Charlien – Czech Republic, Jan Wessel – Denmark, Martin Roosna – Estonia, Maria Wolfram – Finland, Anaëlle Bouard – France, Denis Klatt – Germany, Aikaterini Kanakaki – Greece, Fork Imre – Hungary, Vanessa Power – Ireland, Mattia Varini – Italy, Eriks Caune – Latvia, Ettoja – Lithuania, Iva Mrázková & Pitt Brandenburger – Luxembourg, Sara Pace – Malta, Jesse Safier – Netherlands, Noriaki – Poland, Hugo Lami – Portugal, Robert Obert – Romania, Andrea Klváčková – Slovakia, Azram Ramz – Slovenia, Carlota Corzo Álvarez – Spain, Xenja Jonsson – Sweden, Viktoriia Savchuk – Ukraine, Pippip Ferner – Norway

Co-Curators of the artists selection:

Giovanna Aguirre & Lars Jonnson – Sweden, Melanie Von Schilling & Kiki Hahner – Germany / Czech Republic, Misha Lebeda – Czech Republic / Belgium, Carlota Corzo Álvarez – Spain, Michal Štochl – Czech Republic, Robin Suchánek – Czech Republic

Historie Lennonovy zdi:

John Lennon, frontman legendárních Beatles, se stal obětí atentátu v New Yorku 8. prosince 1980. Bezprostředně poté začali lidé na zeď v Praze malovat graffiti připomínající jeho život a myšlenky. K tomuto spontánně vytvořenému pietnímu místu postupně začaly proudit stovky lidí, kteří zde pokládali květiny a zapalovali svíčky. Komunistický režim brutálně potlačoval všechny tyto aktivity. Proto byly také texty a malby vyjadřující touhu po svobodě a míru mnohokrát zabíleny. Lidé je ovšem obratem na zeď opět dopsali.

Během desítek let vznikaly historické vrstvy mnoha dalších maleb. Po Sametové revoluci v roce 1989 se Lennonova zeď konečně stala svobodným místem pro vzkazy a umělecké vyjádření. Je to jedno z pěti nejnavštěvovanějších míst v Praze.

Lennonova zeď je symbolicky spojena s mírumilovným odporem vůči násilí a nespravedlnosti kdekoli na světě. Zeď inspirovala mnoho umělců po celém světě k vytvoření její kopie. Jen v Hong Kongu jich je 77.

Než vznikla čerstvá malba, která bude odhalena ve Štrasburku a v Paříži, předposlední tvář Lennonovy zdi vznikla společně s desítkami umělců z České republiky i zahraničí v roce 2019 při příležitosti oslav 30. výročí od pádu komunistického režimu. Tuto malbu inicioval český výtvarník Pavel Šťastný, který je také autor loga Občanského fóra, symbolu Sametové revoluce.