Tato unikátní publikace byla pravděpodobně vydána poprvé. Vydalo ji Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Dějem příběhů provází děti policista Honzík a soudce, spravedlivý Přemysl. Ten také dětem závěrem zopakuje poučení. Pro možnost zpětné vazby, zjištění pochopení zásady, jsou pod pohádkami otázky.
Knihu lze také charakterizovat částí úvodního slova plk. Mgr. Tomáše Kužela: „Knížka, kterou máte v ruce, vám nepřináší tradiční pohádky o princeznách, dracích či rytířích tak, jak je znáte a jak je máte nejraději. Jsou to příběhy z obyčejného života, jaké jsou často k vidění, a aniž bychom to komukoliv přáli, nelze opravdu nikdy říci, že se s podobnými nesetkáte. Naše příběhy, jako všechny pohádky, jsou ale s dobrým koncem a nemusíte se vůbec ničeho bát.“
Děti upoutají zcela jistě i kouzelné obrázky paní Šárky Nogové, která knihu ilustrovala. Úkolu se zhostila v rekordně krátkém čase, navíc ilustrovala jednotlivé specializace policejní služby, což není pro laika, neznalého detailně policejních specifik, vůbec jednoduché. Nutno dodat, že i přes vše uvedené, je výsledek víc než vynikající.
Autorem příběhů a pohádek je soudce. Jednotlivé příběhy vznikaly postupně, byly čteny dětem ve škole i mateřské školce a dle jejich reakcí pak byly další příběhy psány či přizpůsobeny. Na základě požadavku pedagogů pak vznikl šestnáctý příběh „O nalezeném prstýnku.“ Reaguje na zkušenost z praxe, kdy je třeba dětem vysvětlit, že si nemají nechávat cizí věc, kterou někdo ztratil. Dle reakce učitelů je to situace, kterou občas řeší.
Námětem první pohádky „O statečném policistovi Honzíkovi“ byla reálná situace topící se dívky v rozvodněné řece a její záchrany frýdeckomísteckým policistou. Přiblížit můžeme i další kapitoly. Třetí pohádka se věnuje problematice sprejerství, dostala název „O domečku, který plakal, protože mu někdo pokreslil stěny.“
Součástí knihy je CD s jednotlivými pohádkami, které nečtou odborníci, herci, jak jsme zvyklí, nýbrž policisté i soudce.