Navigace

Péče o pozemky šlechty v Jizerkách zahrnovala i péči o lesní hospodářství

16. 1. 2020
Milan Turek

LIBERECKO: Turista, který se vpoválečném období vydal do Jizerských hor, nacházel podél cest záhadné žulové kvádry umístěné v řadě, jako by tvořily neexistující plot. Na sloupcích však chyběl další stavební prvek, který by je spojoval. Vedle těchto artefaktů byly vlesích rozsety i různé drobné stavby, kamenné mostky, propusti nebo upravené stezky. O popis drobných stavebních památek se vprůběhu posledních let vJizerských horách na pozemcích Gallasů a Glam-Gallasů pokusil tým vedený Renatou Tišerovou zlibereckého Památkového ústavu.

od 6. 1. 2020 00:00 do 31. 1. 2020 00:00

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, v rámci cyklu Rok Gallasů a Clam-Gallasů připravil výstavu Hraběcí obory, Odkaz Clam-Gallasů v krajině Jizerských hor. Vernisáž se uskutečnila v pondělí 6. ledna ve vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje. Výstava potrvá do 31. ledna. Na Liberecku, především v Jizerských horách, se jako ochránce drobných památek prezentuje spolek Patron. Impuls k ochraně památek svého času přinesla Kniha o Jizerských horách Miloslava Nevrlého a také publikace spisovatele Jana Suchla Malé jizerské ticho. Zvláště dílo Miloslava Nevrlého se stalo jakousi biblí pro všechny milovníky Jizerských hor. Práci výzkumného týmu a jejich publikaci lze tedy považovat za další příspěvek k respektování památek na severu Čech.

Panovníci věděli, jaký význam má sever pro země koruny české. Obchodní stezka z Prahy navazovala na stezku Via regiu, vedoucí z Asie přes Evropu. Italská i francouzská šlechta šlechta si vážila majetku, který dostala od Habsburků za účast na spiknutí proti Valdštejnovi.

Rok 2019 byl rokem Gallasů a Clam-Gallasů. Součástí představení významného rodu, který po několik staletí ovládal a spravoval rozsáhlé statky na území dnešního Libereckého kraje je i výstava Hraběcí obory, kterou připravil Národní památkový ústav, v Liberci ve spolupráci s Lesy České republiky a Libereckým krajem. Zároveň byla připravena i stejnojmenná publikace autorského kolektivu Renata Tišerová, René Bělohradský a Markéta Kavková.

Výstava i monografie jsou výsledkem několikaletého projektu, který zahrnoval terénní dokumentaci Clam-Gallasovských obor a který byl zaměřen na památkovou ochranu reliktů těchto opomíjených památek v Jizerských horách. Široké veřejnosti jsou představeny dvě obory založené Eduardem Bedřichem Clam-Gallasem, a to starší Velká obora a mladší Heřmanická obora, též někdy označovaná jako Nová.

Doprovodná monografie, představující historii obor a další souvislosti, je doplněna celou řadou historických i současných fotografií včetně přiložené mapy. Jedná se o reprízu výstavy, která byla v loňském roce prezentována v hejnickém klášteře.

 

 

 

Sdílejte
Check icon Error icon