<p>BÍLOVEC: Každé město, obec či osada má svou historii. Každodenně k nám promlouvá starými chrámy, kostely, zámky, výstavními měšťanskými domy, radnicí či zdánlivě obyčejnou dřevěnou chalupou. Ano, to jsou hmotné památky naší bohaté minulosti. Historie však čerpá především z písemných dokumentů, bez nichž nelze ověřit pravost dějinných faktů. Specifickým jazykem vypovídají o době našich prapředků, o jejich problémech, radostech, strastech, úspěších, prohrách, láskách i obyčejné lidské zlobě, nenávisti a závisti.</p> <p>Právě tak je tomu u krásného, starobylého Bíloveckého zámku. Písemností dokumentující jeho rozvoj a každodenní život v průběhu minulých staletí se ovšem dochovalo do dnešních dnů málo. Víme však, že podléhál válečným běsům, četným požárům, ale také lidské lhostejnosti, nekulturnosti, barbarství.<br />
Tento článek stručně přiblíží historii zámku cca od 17 stol. s důrazem na stavební úpravy, ale na konci najdete rovněž aktuální informace vážící se k této památce. </p> <p> Roku 1696 bylo bílovecké panství opět sjednoceno Františkem Vilémem Sedlnickým z Choltic na Polské Ostravě a Bílovci. V témže roce vydává baron Sedlnický urbář bíloveckého panství, ve kterém je také velice stručný popis zámku. „U tohoto města je panský zámek, s rozličnými velkými i malými pokoji, na všech čtyřech stranách z kamene k pohodlí, nahoře i dole vystavěný, s klembami, sklepy, komorami, vozovnou, pivovarem a sladovnou, palírnou a sýpkou – vše obehnáno silnou zdí pro případ ohrožení.“ Tento stručný popis nás zřetelně informuje o čtyřkřídlé dispozici vlastní zámecké budovy. Zajímavé také je, že opevnění zámku je i nadále pro případ válečného ohrožení zachováno. Baron František Vilém Sedlnický umírá 21. dubna 1706. Jeho žena Bohunka Alžběta Sedlnická jej o mnoho let přežila. Ujala se velmi energicky na celé čtvrtstoletí správy panství. </p> <p>18. století</p> <p> Dne 29. dubna 1729 vypukl v Bílovci jeden z největších požárů města, který poničil 49 domů. Tímto požárem byl také postižen zámek. Obnovy rodinného sídla se ujal Václav Karel Sedlnický z Choltic. Z června roku 1730 je dochován účet za zednického mistra Martina Demela ze Slatiny – ohledně stavebních prací na zámku. V bodě jedna jsou zmiňovány opravy oken v zámecké kapli, ale také v komnatách „staré paní“. Jednalo se o místnosti v patře zámku, které obývala baronka Bohunka Alžběta Sedlnická. Ta o rok později ve věku 84 let na zámku umírá (3. 8. 1731). Dále jsou zde zmiňovány opravy obou zámecký rondelů.<br />
Dne 31. ledna 1742 je uzavřena smlouva mezi vysoce urozeným baronem Václavem Karlem Sedlnickým a zednickým mistrem Johanesem Dolanským z Ratoboře o provedení konkrétních stavebních pracích na zámku. V této smlouvě jsou také zmínky o vnitřním mobiliáři zámku (dřevěné táflování, štuková výzdoba, šnekové schodiště, pec na chleba ve velké kuchyni). V bodě tři se projednává odstranění dělící stěny ve velkém sále a přezdějí o novém vstupu do jednoho z rondelů. Bod sedm se týka stavby kachlových kamen v bytě zámeckého hejtmana pana Kotulinského z Kotulina. V bodě 12 je probírána konírna kde má být zbudováno stání pro 28 koní. Dále jsou zmíněny plány rozšířit vrata kočárovny, při té příležitosti také zámeckou bránu, a oprava málé branky do zámecké zahrady.<br />
Jedním ze stavitelů, kteří zámku vtiskli barokní podobu byl věhlasný krnovský stavitel Georg Friedrich Gans (1697 – 1763). Ve třicátých až šedesátých letech 18. století jako vynikající a známý stavitel prováděl stavby nejen v Krnově, ale projektoval také stavby patronátních kostelů a jiných vrchostenských objektů na sousedních panstvích. Z význačnějších staveb jim projektovaných můžeme jmenovat: Cvilín – poutní kostel, Těšín – vojenské kasárny, Lichnov – farní kostel, Uhlířský vrch u Bruntálu – mariánský poutní kostel, zámek Bruntál pro velmistra řádu německých rytířů Carla Alexandra Lotrinského. Smlouva mezi baronem Václavem Karlem Sedlnickým a krnovským stavitelem Gansem byla podepsána 2. května 1736 „der hiesige Schloss bau“. Z téhož roku pochází účet za sklářského mistra Ruperta Schimetschka. Ten vyrobil pro zámek 8 oken z jemných tabulí z hornorakouské sklářské hutě, „mezery potom kolem dokola zalil dobrým olovem a nakonec dobrým cínem trvale a čistě“. Dne 24. srpna 1736 je kameníkem Johanem Bynckou opraveno šnekové schodiště v obou rondelech.<br /> Další stavební práce na zámku probíhající v roce 1740 jsou provedeny opavským zednickým mistrem Maxmiliánem Czeikou. Kontrakt je uzavřen 10. května 1740 a za panství bílovecké listinu signoval důchodní Johan Georg Hampel. Ve smlouvě se uvádí oprava pěti velkých místností v prvním patře zámku, a za tyto práce měl zednický mistr obdržet odměnu ve výši 16 zlatých.</p> <p>19. století</p> <p> V průběhu 19. století za Karla Josefa Michaela Sedlnického proběhly na zámku dvě zásadnější rekonstrukce. Z 8. března roku 1839 pochází vyúčtování bravantického zednického mistra, kde jsou podchyceny opravy fasády na zámku. Jednalo se hlavně o opravy fasády a omítnutí šrukových říms a okenních šambrán. Hovoří se zde také o tom, že kolem oken v prvním patře by měla přijít nová dekorace. V roce 1859 je postaven nový skleník v zámecké zahradě. Dne 13. května 1864 byl sepsán rozpočet stavebních prací na stavbu nové ohradní zdí kolem zámecké zahrady.<br />
Další rekonstrukce zámku proběla v roce 1867, omítané plochy činily toho roku 356 metrů čtverčních.</p> <p>20. století<br />
V květnu 1945 potkala zámek největší pohroma, byl vyrabován a následně umýslně zapálen. Po roce 1946 došlo k postupné restauraci zámku. Uvažovalo se, že zde bude sídlit městský úřad, ředitelství JZD nebo odborné učiliště národního podniku Kohinoor Bílovec. Nakonec zvítězil sklad léčiv. Jako skladiště a depozit Zemského archivu Opavav zámek sloužil přibližně do roku 2005, poté zůstal prázdný a nevyužitý, jen občas se zde konnaly výstavy výtvarných prací dětí ze základních uměleckých škol. </p> <p>Občanská aktivita a současnost </p> <p> V roce 2010 vniklo občanské sdružení Kuratorium zámku Bílovec, které si dalo za cíl vrátit do tohoto krásného zámku život a sbírky.<br />
Zámek otevřel své brány veřejnosti letos v dubnu a dnes, to již mohu prozradit, se přišlo podívat téměř 3000 návštěvníků. Povedlo se nám uskutečnit tři nádherné koncerty a několik skvělých šermířských vystoupení.<br />
Zámek velice úzce spolupracuje se skupinou historického šermu Argentis a s gotickou katovnou Ordál. Kluby vejenské historie Císařsko královský pěší pluk Nr.29. Laudon z Nového Jičína, panduři barona Franze von der Trencka a dělostřelecká baterie Božej zahájily výstavu věnovanou legendárnímu veliteli pandurů baronu Františku Trenckovi. Z ostravské galerie Mlejn jsme měli zapůjčenou úžasnou výstavu obrazů.<br />
V průběhu léta byly do zámku instalovány dvě stále expozice: Sedlničtí z Choltic – starobylá šlechtická rodina a Lov a myslivost v proměnách doby.<br />
Na zámku probíhá také postupná rekonstrukce, která je zčásti financována z dotací Ministerstva kultury a zčásti ze zdrojů města Bílovce. Opraveny jsou komíny, kterým hrozilo zřícení, rozřezána a vyvezena je bývalá kotelna a rovněž jsou z celého zámku odstraněny teplovodní trubky, které zakrývaly nádherné renesanční klenby. Tyto prostory nebyly zasaženy zničujícím požárem a jsou defacto nejcennější části celého zámku.<br />
V říjnu probíhalo repasování oken v suterénu a natíraly se původní barokní mříže. V příštím roce plánujeme zahájení zámecké sezóny na 30. dubna. Otevře se stála expozice „Lov a myslivost v proměnách doby“, kterou umístíme do bývalých šlechtických pokojů. Plánujeme otevřít stálou expozici k dějinám zámku a rošířit expozice věnovanou posledním majitelům zámku Sedlnickým z Choltic. S galerií Mlejn máme domluvenou tematickou výstavu: Hrady zámky Moravy, Slezska a Čech. Na červenec se plánuje divadelní festival a malý jazzový koncert.</p> <p>Pozn.: Naposledy v tomto roce bude zámek otevřen veřejnosti 11. listopadu 2011 na Svatomartinský trh od 10 do 17 h.</p> <p>Kontakt:<br />
Kuratorium zámku Bílovec o.s.<br />
Eduard Valeš<br />
eduard.vales@post.cz<br />
www.zamekbilovec.estranky.cz</p>
