<p>Do mediální kampaně Národního památkového ústavu patří tematicky zaměřené tiskové konference věnované odborné péči. Plánované jsou po kvartálech, přičemž první setkání vedení NPÚ s novináři věnované ohroženým památkám již proběhlo v lednu 2010. Postupně pak přijdou na řadu další témata: Průzkumy památek, Historická zeleň a historické parky a konečně ve čtvrtém čtvrtletí Novostavby v historickém prostředí.</p> <p>Památky jsou nadneseně řečeno ohroženy všechny a nejrůznějšími způsoby. NPÚ je jedinou institucí svého druhu v celé ČR, s detašovanými pracovišti ve všech krajích, ale nemá dostatek účinných nástrojů k jejich ochraně. Možná tím více cítí morální povinnost upozorňovat na problémy. Existuje ale také mnoho pozitivních příkladů v přístupu k ohroženým památkám ze strany obcí, občanských sdružení či jednotlivců, a i na ně hodlá mediální kampaň NPÚ upozornit.<br /> Důvodů k chátrání památek je více a lze je zobecnit. Například opuštění objektu, kriminalita, ztráta původního účelu nebo nepřiměřená změna využití. Ohroženy mohou být celky i celá města, vylidňují se centra, zanikají dvory, dvorky a nádvoří a další místa s geniem loci. V současnosti může k poničení historických objektů, zejména jejich oken a fasád, přispět necitlivý přístup a nepřiměřenost rekonstrukcí v rámci programu Zelená úsporám.<br /> Před některými zásahy neochrání památku ani tak zákon, jako spíš zájem a tlak občanů. Současná legislativa sice umožňuje určitými kroky donutit vlastníka, aby se o památku staral, ve výjimečném případě lze přistoupit k vyvlastnění, ale těchto paragrafů zákona, které jsou v kompetenci stavebních úřadů, je využíváno málo. Důležitou úlohu při tom hraje postoj a pochopení samospráv. </p> <p>„Změna myšlení a přístupu k záchraně nejrozmanitějších kulturně-historických hodnot je věcí celé společnosti,“ znělo na tiskové konferenci jako jednotící prvek. </p> <p>Arch. Miloš Solař uvedl, že spoluúčast a pochopení veřejnosti je nezbytné k tomu, aby se kulturní dědictví zachovalo. Památková péče je založena na odpovědnosti a spoluúčasti mnoha institucí a občanů.</p> <p>„Kýžených výsledků hodlá NPÚ docílit osvětou, přesvědčováním a spoluprací,“ vysvětlila jeho generální ředitelka Naděžda Goryczková a dodala, že je možné podávat trestní oznámení, ale je to krajní cesta, a NPÚ k tomu není personálně, finančně či jinak vybaven. Nakonec ani společnost není připravena, aby touto cestou řešila kulturní škody. NPÚ spoléhá na to, že veřejnost problematice porozumí prostřednictvím médií.</p> <p>Nemusí vždy jít o kulturní památku, ale vše, co vykazuje kulturně-historické aspekty, je hodno ochrany, a každý krok k záchraně kulturního dědictví je legitimní. To jsou slova náměstkyně generální ředitelky Věry Kučové, která upozornila na Úmluvu o architektonickém dědictví Evropy, v České republice málo využívanou. Platí od roku 2002 a mimo jiné se v ní říká, že veškeré dědictví, které může být použito v nové společnosti mírnou adaptací, je předmětem ochrany. Každá ze stran, která se k dokumentu připojí, se zavazuje, že předejde znetvoření chráněných statků, nebo že zajistí, aby se porušování zákona chránícího architektonické dědictví setkávalo s náležitou odezvou ze strany příslušného úřadu. </p> <p>Tak tedy shrnutí: Ke všemu co, vykazuje kulturně-historické hodnoty, by se společnost měla chovat slušně, přičemž úspěch v tomto ohledu je závislý na společenském uvědomění a na politickém klimatu. Mimochodem ochrana, záchrana, citlivá adaptace a přiměřené využívání obejktů je moderním způsobem jednání společnosti, navíc ekologické.</p>
