Malíř spojený s Prahou a s obcí Železnice, kde měl krásný ateliér, se narodil v Rusku ukrajinským rodičům, byl výrazným kritikem Putinovy politiky a na letošní semilské výstavě pojizerských malířů s tématem Portrét-autoportrét byl zastoupen velkoformátovým plátnem s vyobrazením svého výtvarného kolegy a přítele Vladimíra Komárka, jenž ho přivedl v devadesátých letech i mezi semilské výtvarné umělce. V Pojizerské galerii vystavoval v roce 2005 s Vladimírem Kubíkem a o dva roky později na samostatné výstavě, kde už název Jen krátká návštěva evokoval obdiv k Vladimíru Komárkovi, jemuž věnoval i jeden ze svých výtvarných cyklů. Poslední výstavu, která byla poctou dílu Franze Kafky, zde měl v roce 2015. A byť jsme se před časem bavili, že by bylo dobré v Semilech naplánovat výstavu novou a představit poslední autorovy práce včetně cyklu věnovanému Albrechtu z Valdštejna, realizaci už jsme nestihli.
Malíř, kterého jsem poznal jako vlídného a skromného muže, odešel na věčnost. Zůstalo po něm velkolepé a významné výtvarné dílo inspirované expresionismem. A jestli si někde povídá o umění s Vladimírem Komárkem, se již bohužel nedovíme. Čest jeho památce.
Miroslav Šnaiberk
ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily, p.o.
