Ve velkém sále městského Domu kultury se sešlo na osmdesát zástupců různých kulturních organizací a producentů v kultuře z celé České republiky. Konference se zabývala užitím chráněného duševního vlastnictví při projekcích v kinech. Významná část konference byla také věnována užití živé a reprodukované hudby při veřejných produkcích. Svůj referát o navrhovaných a parlamentem projednávaných změnách současného právního řádu v oblasti autorských práv přednesl zástupce ministerstva kultury Mgr. Michal Dubovan. Praktické otázky v oblasti autorsko-právní ochrany filmových děl řešil ve svém příspěvku nezávislý odborník na filmové autorské právo JUDr. Ivan David. S mnoha novými pohledy na obecnou problematiku ochrany duševního vlastnictví v kulturních oborech u nás i ve světě přišel ve své přednášce Prof. Ivo Telec. Dlouholetou činnost a zkušenosti se spoluprací s ochrannými organizacemi prezentoval ve svém příspěvku také předseda pořádajícího spolku, Ing. Milan Kostelník.
Z diskuzí zúčastněných i závěrečné panelové diskuze vyplynuly následující závěry.
- Délka ochrany děl duševního vlastnictví je nepřiměřeně dlouhá a omezuje svobodnou tvorbu v kultuře, zejména v době využívání elektronických médií. Hledání oprávněných autorů, kteří nemají žádnou povinnost svá díla evidovat, je zdlouhavé. Uživatel se tak neustále dostává do nebezpečí neoprávněného užití díla.
- U filmu je samostatně autorsky historicky chráněno užité dílo hudební. Účastníci nepodporují myšlenku, že by u filmu došlo k vydělování dalších děl duševního vlastnictví z tohoto kolektivního audiovizuálního díla (např. kameramani, výtvarníci scény, kostýmů).
- Parlament ČR by měl přijmout takovou právní úpravu, aby při užití díla, kde jsou chráněny různé druhy duševního vlastnictví (např. při použití reprodukované hudby z nahraného nosiče nebo z reprodukčního zařízení), bylo umožněno uživateli zaplatit práva za užití všech druhů vlastnictví jednou platbou, jednomu kolektivnímu správci.
- Ceny za licence na užití hudebních děl jsou nepřiměřené českým poměrům. Základem pro tvorbu ceny by měl být podíl autora díla na výnosech z produkce, kde bylo duševní dílo užito. Tento podíl by měl být přiměřený. Chybí však oborový arbitr, který by tuto cenu posoudil.
- Ceny by se měly vyjednávat mezi kolektivními správci (tj. ochrannými organizacemi) a profesními organizacemi uživatelů – uživatelskými korporacemi. Měly by být nastaveny takové mechanismy veřejné podpory uživatelských korporací, aby se staly rovnoprávnými partnery ve vyjednáváních s ochrannými organizacemi.
Společným zájmem jak uživatelů, tak autorů je zveřejňování děl duševního vlastnictví veřejnosti. Konference svými závěry nastavila základní směry, kterými se chtějí uživatelé v oblasti užití autorských práv v kultuře v následujících letech ubírat.
