<p>SÁZAVA: Sázavský klášter je název nové publikace o jedné z nejpozoruhodnějších památek ve středním Posázaví a významném poutním místě. Před několika dny ji vydal středočeský Národní památkový ústav (NPÚ) a k zakoupení je v pokladně kláštera a v Infocentru Sázava za 195 korun. O nové knize jsme si povídali s kastelánkou kláštera Slávkou Matoušovou.</p> <p>Jak tato kniha vznikala?</p> <p>V roce 2010 jsem se sešla s redaktorkou NPÚ PhDr. Klapetkovou a povídaly jsme si o tom, že je smutné, když Sázavský klášter, jedna z našich nejvýznamnějších kulturních památek pocházející z počátků dějin české státnosti a církve, nemá již několik let žádnou důstojnou brožuru či průvodce. Při těchto několikerých setkáních postupně vznikala představa obsahu, autorského zázemí a osnovy.</p> <p>Jaké jste měly představy o knize?</p> <p>Chtěly jsme, aby kniha nehovořila jen o bohatých dějinách kláštera, ale věnovala se i jeho zakladateli sv. Prokopovi. Aby nabídla i jakousi procházku dnešním areálem kláštera a vedla čtenáře i k cestám po okolních poutních svatoprokopských zastaveních v přírodě. Myšlenku podpořil i tehdejší náměstek středočeského NPÚ ing. Petr Svoboda. Pak jsme již oslovily ty autory, kteří nám přišli jako ti nejpovolanější, aby naši představu naplnili.</p> <p>O jaké autory se jedná?</p> <p>Současný představený nejstaršího mužského benediktinského kláštera v Čechách na Břevnově Prokop Siostrzonek, dlouholetý vedoucí archeologického výzkumu zde v Sázavském klášteře Prof. Petr Sommer a renomovaný český kunsthistorik Prof. Jan Royt. Všichni pánové, byť velice vytížení vlastními úkoly, ale na naši prosbu vstřícně přikývli. Proces od prvotní myšlenky k úspěšnému dovršení však trval téměř tři roky. Konečné rozhodnutí o vydání knihy dal v letošním roce, kdy si připomínáme 960 let od smrti sv. Prokopa, nový ředitel středočeského NPÚ Mgr. Dušan Michelfeit.</p> <p>V jakém nákladu vyšla?</p> <p>Tisíc kusů. Je v českém jazyce s anglickým resumé a téměř stovkou nádherných snímků fotografa a pedagoga umělecké fotografie FAMU Martina Steckera. Ty doplňují fotografie i jiných milovníků Sázavy a také kresby sázavského kronikáře – písmáka Milana Štědry.</p> <p>Lze spočítat, kolik knih již o Sázavském klášteře vyšlo?</p> <p>Knih, brožur a průvodců o Sázavském klášteře a jeho zakladateli sv. Prokopovi již spatřilo světlo světa celá řada. Ty nejstarší už ve 12. století, možná již koncem 11. století. Tehdy šlo o rukopisy, například legendu Vita Minor Sancti Prokopii nebo Letopis Mnicha Sázavského, pokračovatele Kosmy. Také doba gotická, barokní a rokoková měla své „spisovatele“. Od 19. století i básníky a moderní badatele historiky. Každá generace přinesla něco nového, ale všichni čerpali ze svých předchůdců. Sečteme-li všechny typy literatury o klášteru, jistě bychom se dostali k desítkám, s odbornými články pak stovkám počinů.</p> <p>V čem je tato jiná? Co nového přináší?</p> <p>Výraznou charakteristikou této brožury je velké množství krásných fotografií snoubící se v dokonalé harmonii s texty. Ačkoliv autoři textů jsou opravdu renomovaní experti, píší čtivě a srozumitelně. Devízou knihy je také její záběr. Prokop Siostrzonek se v úvodu zabývá poutními místy a smyslem poutí na svatá místa a odhaluje i svůj osobní vztah ke svému jmenovci. Archeolog a znalec církevní středověké archeologie Petr Sommer uvádí čtenáře do dějin řádu sv. Benedikta a šíření benediktinské spirituality ze západu Evropy až k nám do Čech. Zevrubně pak popisuje tisícileté dějiny Sázavského kláštera po stránce umělecko-historické i lidské. Na něj pak navazuje historik umění Jan Royt rozevírající před čtenářem dějinný vývoj úcty k tomuto trochu polozapomenutému zemskému patronovi na mnoha příkladech zachovaných památek v Čechách i na Moravě.</p> <p>Je publikace určena spíše odborníkům nebo běžným zájemcům o historii?</p> <p>Šťastné spojení autorů, jejich odborností a daru psát čtivě spolu se záběrem knihy je vhodná jak pro běžné čtenáře, tak i pro odborníky. Nebo i jen pro ty, kdo ocení vysokou estetickou kvalitu fotografií, které knihu doprovázejí.</p>
