Nejstarší jabloneckou památku trápí vlhko

JABLONEC nad NISOU: Místní radnice zveřejnila už začátkem tohoto roku svůj záměr celoročně využívat odsvěcený kostel sv. Anny pro divadelní účely. Protože však zatím technické podmínky nedovolují provoz (vysoká vlhkost a chlad), prochází budova dodatečnými stavebními zákroky. Objekt kostela svaté Anny je nejstarší dochovanou jabloneckou památkou pocházející z let 1685 – 1687. V posledních desetiletích však zchátrala do té míry, že radikální zásah byl nezbytný. Pouze dílčí opravy provedené v devadesátých letech na zásadní změnu stavu nestačily.

Myšlenka na rekonstrukci v režii města Jablonec vznikla v září 2003 a od té doby proběhla s tehdejším vlastníkem – římskokatolickou církví – řada úspěšných jednání, na jejichž konci byl převod objektu na město.

Projektová dokumentace ukázala, že jsou nutné finanční prostředky ve výši 25 mil. Kč. Prvním krokem k jejich získání bylo vyhlášení veřejné sbírky a zařazení zamýšlené obnovy kostela do „Projektu rekonstrukce ucelené části historického centra Jablonce“. Město obdrželo dotace z EÚ v rámci Sdruženého regionálního operačního programu (SROP) a kromě kompletní opravy kostela a vybavení jeho interiéru, včetně nových varhan, se podařilo vyřešit mnoho problémů v historickém centru. Celkový stavební náklad představoval 65 milionů korun, z toho podíl města byl 8 milionů korun. Z těchto peněz se v letech 2005 – 2006 obnovily inženýrské sítě, komunikace a chodníky v centru dostaly nové povrchy, dořešila se výsadba zeleně a osazení nové kašny.

Kostel sv. Anny zazářil novotou a byl slavnostně otevřen v září 2006, kdy ho jako kulturní zařízení začalo provozovat Městské divadlo Jablonec nad Nisou. Bohužel krátce po otevření se zjistilo, že je v interiéru stále neúměrné vlhko, které by mohlo objekt opětovně devastovat.

Zeptali jsme se vedoucího oddělení investiční výstavby MÚ Jablonec nad Nisou, Davida Pokorného, jak jsou dodatečné stavební aktivity kolem kostela sv. Anny zabezpečeny investičně a jak se v reálu budou uskutečňovat.

Co se ve skutečnosti skrývá pod pojmem „dodatečné stavební zákroky“?

Po dokončení rekonstrukce kostela sv. Anny nás zaskočila skutečnost, že zde přístroje naměřily extrémně vysoké hodnoty vlhkosti vzduchu, které nejsou, zejména v zimních měsících, v obdobných církevních památkách obvyklé. Na základě dalšího měření navrhl přizvaný specialista Ing. Jan Červenák provést v objektu několik úprav, které mají zajistit stabilitu vnitřního mikroklimatu. Budou spočívat především v zajištění proudění a výměny vzduchu v interiéru. Některé zásahy pouze obnoví původní systém větrání jako například možnost otevírat části vitrážových oken. Další úpravy pro účinnější regulaci proudění vzduchu jsou navrženy tak, aby do zrekonstruované památky zasahovaly jen minimálně.

Nicméně některým připravovaným zákrokům předcházejí náročné konzultace s památkovým ústavem a stále ještě čekají na schválení…

Jediným významnějším zásahem do interiéru bude obnovení otvoru mezi prostorem presbytáře (část kostela, kde býval umístěn oltář) a sakristií, kde je nyní umístěna socha sv. Anny. Z hlediska stavebního vývoje zřejmě jde o původní okno, zrušené při přístavbě sakristie v 18. století. Část obnoveného otvoru umožní proudění vzduchu z kostela do podkroví, odkud bude dále odváděn nad střechu přes tzv. sanktusník (malá věžička na střeše kostela). Výplň zbylé části je již navržena, ale je nutné ji ještě konzultovat a schválit památkáři. Pokud bude toto řešení možné realizovat, čeká na návštěvníky kostela příjemné překvapení, které je zatím nevěřejné. A konečně, v plánu je ještě vybudování venkovního odvětrávacího kanálu na severní straně kostela.

Přinesou tyto – jak říkáte – pro běžného člověka málem neregistrovatelné změny příjemnější pobývání v kostele sv. Anny?

Vyvrcholením celého našeho úsilí bude instalace podlahového topení, které by mělo návštěvníkům zpříjemnit pobyt na kulturních akcích zejména v chladnějších měsících roku. Snižování vlhkosti v interiéru objektu je dlouhodobou záležitostí. Jestli se nám to podaří se ukáže až během několika příštích let. Klima v kostele budeme sledovat a dle výsledků měření situaci usměrňovat.

Nabízí se otázka, zda nebylo možné udělat všechny tyto zásahy již při prvotní rekonstrukci kostela?

Kdyby se úpravy provedly již tehdy, byly by jistě levnější. Ale nezbyly na ně již prostředky. Pozitivní je, že do již zadaptovaného interiéru se nyní zasáhne jen minimálně.

Jak daleko jsou jednotlivé fáze oprav?

Od jara jsou hotové okenní vitráže, pro ostatní úpravy se v současné době dokončuje realizační projektová dokumentace. Během letního období probíhaly práce na vnějším odvětrávacím kanále, ty ostatní budou s ohledem na výstavní a koncertní program v kostele prováděny až koncem podzimu.

 Jak velký objem prostředků bude ještě potřeba Předpokládaná výše vícenákladů je řádově 1 milion korun. K nim je dále nutné připočítat náklady na projektovou dokumentaci, autorský a odborný dozor a práci archeologa. Vše je hrazeno městem Jablonec nad Nisou z městského rozpočtu a z příspěvku na regeneraci městské památkové zóny. Dotací ve výši 350 tis. Kč přispěje Liberecký kraj.

Je možné ještě čerpat na dodatečné opravy peníze z Evropských fondů?

Prostředky ze státního rozpočtu a z EU (SROP) pokryly předchozí rekonstrukci kostela i jiné úpravy (viz výše – pozn. autorky). Současné zásahy jsou prováděny se souhlasem dotačního orgánu tj. Libereckého kraje, ale již bez přispění EU.

Dotknou se opravy programové náplně prostoru?

Běžný návštěvník většinu z nich ani nezaregistruje, neboť půjde o prostory, které nejsou běžně přístupné, například patro sakristie či podkroví kostela. Nicméně harmonogram stavebních prací je průběžně konzultován s provozovatelem kostela (Městské divadlo Jablonec nad Nisou) tak, aby nebyl naplánovaný program narušen.

Děkuji za Vaše odpovědi.

Mária Uhrinová