Publikace v základních obrysech reflektuje Grundovo dílo, nastiňuje jeho východiska a naznačuje vývojovou chronologii jeho umělecké produkce. Také zaměřuje pozornost na Grundův mimořádně široký námětový i stylistický rejstřík. Samostatná kapitola je věnována sběratelství Grundových děl a jejich grafickým listům z ruky Jana Jiřího Balzera.
Grundova malba se vyznačuje spontánním rukopisem a prosvětleným koloritem, zahrnuje s výjimkou zátiší všechny malířské druhy. Motivicky i stylisticky čerpá z nejrůznějších zdrojů. Podněty z holandské a vlámské žánrové malby, impulzy z italského krajinářství i vzory francouzských galantních slavností malíř převedl a přetvořil do idylické, hravé polohy. Uměl evokovat atmosféru, lehce začlenit figury do kompozic svých obrazů, využít rozlehlosti a hloubky prostoru k překvapivému celkovému vyjádření.
Norbert Grund se umělecky vyškolil u svého otce Christiana Grunda, poté se odebral na cesty. Pravděpodobný je jeho pobyt ve Vídni; působení v Německu a Itálii není prameny podloženo. Do Prahy se vrátil nejpozději roku 1751, kdy se oženil s Ludmilou Illingerovou. Až do své smrti působil na Malé Straně jako člen tamního malířského cechu.
Spolehlivé časové zařazení jeho děl je velmi obtížné, ne-li nemožné. Stanovení přesnější linie Grundovy tvorby ztěžuje kromě absence datovaných děl také jejich velký počet, geografické rozptýlení, střídání různých malířských poloh a opakované umělcovy návraty ke stejnému námětu. Grund nejspíše pracoval pro volný trh a na bezprostřední objednávku asi jen ojediněle. Jeho díla byla oblíbená zejména mezi příslušníky středního stavu. Dalšími zákazníky byli také výkonní umělci nebo umělečtí řemeslníci a Grundovy obrazy se nacházely rovněž v klášterních a aristokratických sbírkách. Základem dnešní početné kolekce děl Norberta Grunda v Národní galerii v Praze byl velkorysý dar Josefa Karla Eduarda Hosera Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění.
Průvodce akcentuje zvláště Grundovu žánrovou malbu jako význačnou kapitolu jeho tvorby, v níž prokázal i svou zkušenost v zachycování postav. Rovněž jeho díla konfrontuje s obrazy, z nichž mohl čerpat inspiraci, a přináší možnost porovnat je se soudobou středoevropskou kabinetní produkcí. Ukázky uměleckého řemesla, které byly zachyceny v Grundových malbách, ilustrují rokokovou kulturu. Průvodce výstavou Norberta Grunda je spolehlivým pomocníkem na cestě k poznání světa plného tajemství, oplývajícího radostí z krásy i rafinovanosti detailů, který umělec ztvárnil na svých obrazech.
Marcela Vondráčková
Norbert Grund (1717–1767). Půvab všedního dne
160 stran, 127 reprodukcí, česko-anglicky
