Mladí v Celetné (díl třetí)

<p>PRAHA: Bizardní začátek posledního dne Festivalu studentských divadel v Celetné v podobě Alenky v říši divů uvedl diváky do fantaskní nálady. Předlohu Lewise Carrola zdramatizoval i notně upravil Václav Borůvka Valtr a konečným názvem inscenace se stalo: Kdo ukradl vdolky aneb něco málo z Alenky.</p> <p>Představení (podobně jako kniha) funguje na principu snové reality. Jednotlivě výjevy spojuje především přítomnost Alenky, která se touží z tohoto podivného světa dostat. Ač známé postavy jako např. Kočka Šklíba i typické atributy (čajový servis, žolíkové karty, Kloboučníkův cylindr) zůstaly, příběh má v podání souboru OLDstars mnohem pochmurnější atmosféru.<br />
Volný čas mezi prvním a druhým představením bylo možno strávit sledováním ekologického „plastového divadelního happeningu“ Ryba (Dětské studio HarOLD). V zápětí už navazoval Dámský krejčí pražského BioDivadla. Tato Faydeauova konverzační komedie stojí na manželských a mileneckých párech, jejichž vztahy se zároveň odhalují divákům a zároveň zamotávají do spletí lží a nesmyslů. Do toho všeho navíc vstupuje lékařova tchyně, která se snaží pravdě přijít na kloub. Až groteskně hloupé záletníkovy lži mění každou situaci v bezvýchodnou. Vše se nakonec samozřejmě vystříbří a šťastné páry se mohou spokojeně odebrat domů. Autoři tohoto představení využili trefného střihového sjednocení dámských kostýmů. Je tedy vlastně jedno, kdo odejde s jakou ženou, hlavně že jeden a jedna dají pár.<br />
Slovanský Tyátr přispěl do letošního festivalového programu titulem Modrá tvář spisovatele Arnošta Goldflama. Situacemi všedního života nás provází pojišťovací agent, který se pohádá se svou cholerickou bytnou, a v důsledku toho utrpí zlomeninu nohy. Další výraznou postavou je sexuální maniak, jehož před zločiny uchrání jen všudypřítomná manželka. Do nemocničního pokoje zmíněného pojišťováka vstupuje jeho umírající babička, která vnáší do situace pohled člověka, jenž má už život téměř za sebou, a nutí proto svého vnuka hlouběji se nad věcmi zamyslet.<br />
Posledním představením byl Caligula – experiment nastudovaný souborem OLDstars. Dílo Alberta Camuse je jakousi studií lidského šílenství. Jak daleko je římský vůdce schopen dojít, aby dokázal, že pod jeho velením je vše možné? Že člověk může být odsouzen k smrti pro nic za nic? Že člověk může sloužit vrahu svého vlastního otce? Tato inscenace interpretuje Caligulu jako rozmařilého adolescenta. Jeho krutost se tak zvráceným způsobem mísí s hravostí. Kostýmy Scipiona, Cherea a Helicona tvoří dámské oblečení a boty, s tímto výrazným prvkem se i dále pracuje: jak se zmínění muži bouří proti Caligulovi i jejich kostým se proměňuje pánskými svršky. Na bílé minimalistické scéně tento prvek obzvlášť vyniká. Večer a tím i celý festival nakonec uzavřel zápas v improvizaci vybraných členů jednotlivých souborů a hudební kulturní vložka ve foyer divadla.</p>