<p>ČR: Z nové zprávy Evropské komise vyplývá, že se většina evropských institucí filmového dědictví ještě nepřizpůsobila digitální revoluci a nearchivuje filmové záznamy digitálně.</p> <p>Budoucí generace tak navždy přicházejí o část našich současných filmů, stejně jako se to stalo s němými filmy, jichž se dochovalo pouze 10 %. Zároveň hrozí, že kvůli problémům souvisejícím s formátováním a interoperabilitou ztratíme jednou provždy i filmy z počátku digitálního věku.<br />
Nové technologie by lidem mohly umožnit zhlédnout na milion hodin evropských filmů, které jsou v současné době uzamčeny v archivech. Přesto má veřejnost bezplatný či placený přístup pouze k 1,5% evropského filmového dědictví.</p> <p>Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová uvedla: „Je absurdní, že v 21. století není naše filmové dědictví vidět. Kultura je srdcem Evropy a v jejím srdci stojí filmová tvorba. Budu se snažit o to, aby byl filmový odkaz přístupný on-line, a v roce 2013 předložím návrh, který pomůže členským státům a zainteresovaným stranám tohoto cíle společnými silami dosáhnout.“</p> <p>Pouze 1,5 % evropského filmového dědictví má digitální podobu. Digitalizace je přitom předpokladem pro on-line přístup k filmové tvorbě, bez něhož budou milovníci filmu i nadále přicházet o možnosti, které jim nabízí internetový svět. Důvodem přitom není nedostatek zájmu. Například filmy v rámci internetové platformy „Evropské filmové poklady“ (European Film Treasurers) financované EU mají od roku 2009 na 2 miliony zhlédnutí.</p> <p>Mezi překážky digitalizace patří v současné době nedostatečné státní i soukromé financování a složité získávání práv (z časového i finančního hlediska).</p> <p>Nejlepším příkladem stávajících osvědčených postupů jsou Švédsko a Spojené království.</p> <p>Komise se domnívá, že by členské státy měly do svých vnitrostátních strategií digitalizace a politik archivace zahrnout i filmové dědictví. To by mělo vést k rozšíření filmové nabídky na portálu Europeana. Je třeba pracovat na rozvoji způsobů inovativního financování a shromažďování filmů – například další výzkum v oblasti technologie skenování archivních filmů by mohl snížit náklady na digitalizaci. Dále je třeba zlepšit zdroje, zařízení a dovednosti související s uchováváním analogových i digitálních filmů.</p> <p>Dne 16. listopadu 2005 přijaly Evropský parlament a Rada doporučení o filmovém dědictví.<br />
První zpráva o provádění tohoto doporučení byla zveřejněna v srpnu 2008, druhá pak v červenci 2010. Zpráva z roku 2012 je třetí v pořadí a analyzuje informace, které členské státy zaslaly v reakci na dotazník Komise a které jsou k dispozici on-line v anglickém i původním jazyce.<br />
V lednu 2012 zveřejnila Komise studii o „digitální agendě pro evropské filmové dědictví“, kterou vypracovali nezávislí odborníci.<br />
V říjnu 2011 přijala Komise doporučení o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů. Doporučení se vztahuje na evropské kulturní dědictví bez ohledu na jeho formát a zahrnuje i filmovou tvorbu.</p> <p>Paralelně povede Komise v roce 2013 dialog se zainteresovanými stranami o některých naléhavých otázkách týkajících se autorských práv, včetně problémů souvisejících s uchováváním filmové tvorby a její dostupnosti on-line, a posoudí, zda v roce 2014 navrhne právní předpisy modernizující směrnici 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti, a to včetně výjimek a omezení (viz IP/12/1394 a MEMO/12/950).</p> <p>ZDROJ: Zastoupení Evropské komise v ČR.</p>
