<p>Ve zprávě o výstavě Zničené kostely v období 1945 – 1989 zveřejněné na našem webu se dočtete, jak velké množství vzácných staveb, jakými jsou kostely, bylo zbouráno za 44 let. Je to téměř 600 objektů, a to jenom v severních Čechách. V tomto počtu nejsou podchyceny další zdevastované a zaniklé památky, jejichž konec způsobila lidská lhostejnost a ignorance či nedostatek peněz. Od roku 1989 uběhlo více jak 20 let, a do mapování tohoto období se zřejmě ještě nikdo nepustil.</p> <p>Z dílčích informací lze usuzovat, že celkový počet památek, které zanikly či právě zanikají po celé naší republice, by byl omračující – neuvěřitelný.<br />
Jeden z takových skvostů znám. Jezdím okolo něj autobusem z pražské městské části Uhříněvsi na Háje. Cca v půlce cesty projíždí autobus Petrovicemi, kde se nachází zámek. Měla jsem možnost prohlédnout si ho cca před 14 lety, a byla jsem otřesená. Kromě toho, že bylo rozkradeno vše, co se mohlo nenechavcům hodit, vytrhali parkety, odnesli si zábradlí, a teď jsem se dozvěděla, že se tam kradla i umělecká díla – sochy, se zámek nacházel v otřesném stavu. Zdálo, že nemůže vydržet už ani rok. Kromě jiného zde bylo v sudech uskladněno něco, co evokovalo nebezpečné chemikálie.<br />
A představte si, že zámek stojí. Je na místě, kam není téměř odnikud vidět, takže nikoho nedráždí a navíc je areál uzamčen, aby snad jeho postupnou zkázu nikdo nerušil.<br />
S největší pravděpodobností hraje i v tomto případě roli nedostatek peněz vlastníka nejen na rekonstrukci, ale i na likvidaci, a zejména kalkul s lukrativním pozemkem na území Prahy. Nevím, jestli je zámek pod ochranou památkové péče, ale v podstatě je to jedno.<br />
Když jsem hledala nějaké novější informace, našla jsem zmínku o zámku v Petrovickém zpravodaji z roku 2009 – Zprávy z městské části. Píše se tam, že v této unikátní stavbě se nachází údajně největší klenutý strop ve střední Evropě. Také se tam dočtete názor, se kterým lze jen smutně souhlasit: „Je smutnou skutečností, že stát je schopen památky pouze zapsat do seznamu „chráněných“ památek, ale na to, aby je skutečně chránil – je poněkud nemohoucí. Jeho aktivity se většinou zúží pouze na – někdy až přehnaný – „dohled“ nad rekonstrukcemi těch šťastnějších objektů.“<br />
Na zámek v Petrovicích jsem si vzpomněla v souvislosti s nadcházejícím Mezinárodním dnem ochrany památek a historických sídel, který připadá na 18. dubna. A snad se mnou budete souhlasit, že by pozornost (a to nejen tento den) měla být upřena právě k těm, které mají namále. Stát sice podle zákona může památky vyvlastnit, ale co by si s nimi počal, když se mu rovněž nedostává peněz. Možná, kdyby se stanovila daň z korupce…</p>
